Dvě nejznámější (ex?)členky Pussy Riot vystoupily v USA

New York/Moskva - K propuštění protivládních demonstrantů vězněných v Rusku a k odchodu prezidenta Vladimira Putina vyzvaly ve středu na koncertě v New Yorku členky ruské punkové skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová. Bylo to jejich první veřejné vystoupení v USA. V Moskvě mezitím zbytek skupiny oznámil, že obě dívky už členkami Pussy Riot nejsou, protože se vzdálily jejich cílům.

„Neodpustíme a nezapomeneme, jak režim zachází s našimi spoluobčany. Žádáme svobodné Rusko, Rusko bez Putina,“ prohlásila Tolokonnikovová na koncertě pořádaném na podporu lidských práv mezinárodní organizací Amnesty International. Ruské aktivistky, které se nedávno dostaly z vězení po prezidentské amnestii, na pódium brooklynské haly uvedla popová hvězda Madonna. Ta si pro změnu rýpla do Ameriky, která podle ní sice není perfektní, ale stále ještě umožňuje lidem, aby si na veřejnosti říkali, co chtějí, a nebyli za to trestáni.

Aljochinová a Tolokonnikovová na koncertě upozornily na osud osmi zadržovaných ruských demonstrantů, kteří byli obviněni z porušování veřejného pořádku během protestů proti Putinovi v roce 2012 a mají tento měsíc vyslechnout rozsudek.

Několik členek Pussy Riot bylo uvězněno v roce 2012 za výtržnosti v pravoslavném moskevském chrámu, kde zazpívaly punkovou modlitbu proti Putinovi. Dvouletý trest pro mladé ženy vyvolal ve světě rozhořčení a k jejich osvobození vyzývaly světoznámé osobnosti, včetně Madonny. Na tiskové konferenci po koncertě v New Yorku Aljochinová řekla, že ani v nejmenším tohoto vystoupení nelituje a že hodlá nadále žít v Rusku.

V USA plánují aktivistky navštívit věznice a setkat se s nevládními organizacemi, aby získaly představu o tom, jak by se daly zlepšit podmínky v ruských vězeních. Členky Pussy Riot byly již na obdobné návštěvě v Nizozemsku, kde prohlásily, že si nedokážou představit, že by ruské káznice mohly někdy vypadat jako ty nizozemské.

Aljochinová a Tolokonnikovová už prý nejsou členkami Pussy Riot

Šestice anonymních členek Pussy Riot mezitím na blogu skupiny oznámila, že Aljochinová a Tolokonnikovová se cílům punkové skupiny vzdálily natolik, že už členkami Pussy Riot nejsou. Skupina vítá jejich propuštění z věznice a oceňuje jejich boj proti režimu, praví se v prohlášení. Aljochinová a Tolokonnikovová ale údajně odmítají kontakt s ostatními rockerkami a radikální program Pussy Riot je jim cizí.

Vystoupení obou dívek v New Yorku prý skupina Pussy Riot sleduje s rozhořčením, protože punkerky nikdy neúčinkují v legálních koncertech s vysokým vstupným. Programem Pussy Riot zůstává radikální feminismus a protikapitalistická ideologie. Image bojovnic za lidská práva poslušných zákonů škodí pověsti skupiny, stojí v prohlášení, jehož autorky se podepsaly přezdívkami Kot, Garadža, Fara, Šajba, Serafima a Šumacher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 15 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 32 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.