Další sankce proti Severní Koreji. Rada bezpečnosti OSN je schválila jednohlasně

Rada bezpečnosti schválila nové sankce vůči Severní Koreji. Rezoluci o dalším omezení investic i dovozu z Číny odhlasovala jednomyslně. Jde o odvetu za severokorejské zbrojení – Pchjongjang jen v červenci otestoval dvě mezikontinentální rakety. Tvrdí, že je schopen s nimi zasáhnout i území USA.

Nad doletem severokorejských raket přitom řada expertů polemizuje. Přesto nejnovější testy odsoudily kromě USA také Jižní Korea a Japonsko, tedy potenciálně nejohroženější státy. Právě tato trojice návrh nových sankcí nejvíce prosazovala.

Nový balík sankcí udeří na obchodní vazby mezi Severní Koreou a Čínou. KLDR tak může přijít až o třetinu svých výnosů z exportu. Týká se hlavně uhlí, rud a dalších surovin – tedy jedněch z mála zdrojů severokorejského obchodu.

Zakazuje také státům vydávat nová vstupní a pracovní povolení Severokorejcům, což je dalším zdrojem peněz pro režim vůdce Kim Čong-una. 

Nové sankce navíc uvalují zákaz cestování na devět Severokorejců, kteří se podílejí na bankovních a vojenských obchodech. Jejich majetek stejně jako aktiva čtyř severokorejských podniků, včetně dvou bank a jedné pojišťovny, byl zmrazen. Severní Korea bude „těžce zasažena“, řekla velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová.

Podle odhadů vyveze Severní Korea každoročně suroviny v hodnotě 3 miliard dolarů. Aktuální sankce by automaticky mohly škrtnout 1 miliardu.

Nahrávám video

Už na začátku roku přitom Čína výrazně pozastavila dovoz uhlí, aby zvýšila tlak na Pchjongjang. Opakované sankce ale dosud Koreu nedokázaly od vývoje raket odradit.

Peking je prakticky jedinými zahraničním spojencem KLDR a v minulosti často chránil Pchjongjang před tvrdšími dopady dopady sankcí. Nyní ale hlasoval ve prospěch rezoluce.

Sobotní rezoluce je už osmým takovým dokumentem, který RB OSN přijala od roku 2006 v souvislosti se severokorejskými jadernými a raketovými testy.

Výzbroj severokorejské armády
Zdroj: ČT24

Právě Severní Korea byla hlavním tématem sobotního jednání organizace ASEAN – tedy sdružení států jihovýchodní Asie. Jejich zástupci tentokrát vůči Pchjongjangu volili ostřejší tón.

Vyjádřili obavy z „vážného ohrožení“ míru i stability a varovali Pchjongjang, že jako členský stát největšího asijského bezpečnostního fóra má povinnost vyhýbat se konfliktům.

Ochotu setkat se se svým severokorejským protějškem vyjádřila šéfka jihokorejské diplomacie Kang Kjong-wha. Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho odcestoval z Pchjongjangu do Manily ale teprve během soboty a jednání, které vyústilo v prohlášení věnovaném KLDR, nebyl přítomen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
07:44Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 10 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 12 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 16 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 16 hhodinami

Evropský pohled