Čína, Německo a Velká Británie jsou tři země, které jsou podle průzkumu Amnesty International z pohledu uprchlíků nejvstřícnější. Opačný postoj k imigrantům zastávají v Rusku.
Organizace Amnesty International se dotazovala 27 tisíc lidí ve 27 zemích a zjistila, že 80 procent dotazovaných by ve svém domě, v sousedství nebo ve svém městě uvítalo uprchlíky. V první desítce nejvstřícnějších zemí se spolu s Čínou, Německem a Británií nachází rovněž Kanada, Austrálie, Španělsko, Řecko, Jordánsko, USA a Chile.
Pokud jde o Německo, které je po Číně druhé nejvstřícnější, pak téměř všichni dotazovaní v této zemi schvalují přijímání uprchlíků. V Británii je to 87 procent.
Tři čtvrtiny dotazovaných jsou přesvědčeny, že lidé prchající před válkou nebo pronásledováním by měli mít právo žádat v cizině o azyl. V průměru každý desátý dotazovaný by byl ochoten ubytovat imigranty u sebe doma. Mezi Číňany dosahuje tento ukazatel 50 procent.
Výsledky průzkumu podle AI ukazují, že většina států se v rozhodování o přistěhovalectví míjí s názorem vlastní veřejnosti. „Čelíme krizi vůdcovství. Nemáme mnoho lidí jako německá kancléřka Angela Merkelová, která se tváří v tvář opozici postavila za mezinárodní závazky v oblasti lidských práv,“ komentoval výsledky ankety generální tajemník AI Salil Shetty.
- 1. Čína, 2. Německo, 3. Velká Británie, 4. Kanada, 5. Austrálie, 6. Španělsko, 7. Řecko, 8. Jordánsko, 9. USA, 10. Chile, 11. Jižní Korea, 12. Indie, 13. Francie, 14. Ghana, 15. Pákistán, 16. Mexiko, 17. Libanon, 18. Brazílie, 19. Argentina, 20. Jihoafrická republika, 21. Nigérie, 22. Turecko, 23. Keňa, 24. Polsko, 25. Thajsko, 26. Indonésie, 27. Rusko
Česko nebylo do průzkumu zahrnuto
Česká republika do průzkumu zařazena nebyla. „Můžeme nabídnout blízké Polsko, kde míra ochoty k přijetí uprchlíků byla velmi nízká,“ uvedla expertka na migraci z české pobočky Amnesty International Šárka Antošová. Agentura Reuters připomíná, že postkomunistické evropské státy se obávají, že by přistěhovalectví zejména z muslimských zemí rozvrátilo jejich homogenní společnost.
Proti přijímání jakýchkoli uprchlíků se vyslovilo 17 procent ze všech dotazovaných. Nejméně vstřícné vůči imigrantům je ze zemí, kde výzkum probíhal, Rusko. „Ve státních médiích běží kampaň proti migrantům a uprchlíkům, takže Rusové jsou vystaveni velmi omezenému obsahu a to samozřejmě tvaruje veřejné mínění, což je velmi nešťastné,“ zmínil generální tajemník Amnesty International. Pouhé jedno procento Rusů by bylo ochotno přijmout uprchlíky u sebe doma, přes 60 procent jich je proti jakémukoli přistěhovalectví.
Současná uprchlická krize je označovaná za největší migrační a humanitární krizi v Evropě od druhé světové války. Do Evropy v loňském roce dorazil přes milion migrantů. Podle Mezinárodní organizace pro migraci tvořili velkou část lidé ze Sýrie, další byli hlavně z Afghánistánu a Iráku. Přes Středozemní moře putují do Evropy uprchlíci hlavně z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu. Jen v Německu hledalo ochranu 1,1 milionu lidí.
V letošním roce již přišlo zhruba dalších více než 180 tisíc migrantů, a to především přes Řecko a Itálii, ačkoli dohoda Evropské unie s Tureckem omezila počty lidi na turecko-řecké trase, napsal The Wall Street Journal. Podle listu si zločinecké organizace v loňském roce pašováním migrantů do Evropy vydělaly až šest miliard eur (162 miliard korun). Služby pašeráků využilo 90 procent migrantů, kteří se na evropský kontinent dostali.
