Nejprve peníze, až poté přímá debata o lidských právech. Britský premiér David Cameron přiznal to, co řada novinářů či aktivistů od návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga čekala. Oba polici podepsali smlouvy v hodnotě 40 miliard liber (1,48 bilionu korun). V ceně je například obří investice do britské jaderné elektrárny Hickney Point C. Projekt je zatím v zárodku, a tak se kvůli otázce Tibetu zatím štěpí spíše britská společnost.
Zatímco Londýn a Peking mluví za zdmi vládních budov o oteplování vztahů, obhájci lidských práv se bouří. Podle britských médií se nesouhlas promítl i do pompézního banketu, který na prezidentovu počest přichystala královna Alžběta. Zvěřinu totiž s ostatními nepovečeřel princ Charles, známý přátelstvím s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
Podle Camerona nemůže Británie „otevřeně“ diskutovat s Čínou o otázkách, jako jsou lidská práva, pokud s touto zemí nebude mít silné ekonomické a obchodní vztahy. Sám čínský prezident v Londýně podobné úvahy naznačil jen opatrně. „Když se rozhlédneme po světě, vždy je co vylepšovat,“ uvedl s tím, že Čína je podle něj ochotná zesílit spolupráci s Británií a dalšími zeměmi v otázce lidských práv.
Nová éra vzájemných vztahů se zatím viditelně buduje hlavně penězi. Britská vláda si slibuje, že díky dohodě o stavbě elektrárny Hinkley Point C vznikne až 25 tisíc nových pracovních míst a subdodavatelé budou moci uzavřít smlouvy v řádech miliard liber. Británie a Čína také uzavřely kontrakty ohledně plynu a ropy za více než 12 miliard liber, Číňané investují například do BP.
Sbližování s druhou největší ekonomikou světa se ale nelíbí ochráncům lidských práv – i kvůli tomu, že právě v těchto dnech uběhlo 65 let od čínské anexe Tibetu. „Si Ťin-pching je odpovědný za tvrdý zásah proti Tibetu, jaký tu nebyl za hodně, hodně let. Neměl by tu být vítán,“ uvádí Alistair Currie z organizace Free Tibet.
Čínský prezident je v Británii na čtyřdenní státní návštěvě. Ekonomika Číny je druhá největší na světě, prvenství patří Spojeným státům.
