Chaos kvůli běžencům – Lublaň chce armádu na hranicích i pomoc EU

Slovinsko hodlá kvůli uprchlíkům požádat Evropskou unii o policejní pomoc na hranicích s Chorvatskem. Ještě předtím začal parlament této malé balkánské země, čelící přívalu migrantů, jednat o návrhu vlády podpořit policii na hranicích armádou.

Vláda chce, aby vojáci mohli policistům pomáhat s ostrahou pohraničí. Nasazeni by měli být po dobu tří měsíců. „Nejde o vynucování mimořádného stavu, jde o posílení kontrol na hranicích,“ řekl o chystaném opatření slovinský premiér Miro Cerar. 

Vláda nasazení vojska k ostraze hranic navrhla v noci na úterý. Zároveň obvinila sousední Chorvatsko, že posílá k hranicím se Slovinskem tisíce migrantů a ignoruje žádosti, aby příliv běženců kontrolovalo.

Nemůžeme posilovat iluzi, že je možné, aby malý dvoumilionový národ zastavil a vyřešil problém, který se nepodařil vyřešit ani mnohem větším členským státům EU.
Miro Cerar
slovinský premiér

Kolik vojáků by mělo skončit na hranici, zatím není jasné. „Bude záležet na tlaku na chorvatsko-slovinské hranici,“ uvedla velvyslankyně ČR v Lublani Věra Zemanová s tím, že situace je dramatická. 

Další plot na obzoru?

Do země přišlo od pátku přes osmnáct tisíc uprchlíků. Pokud se počet migrantů bude nadále zvyšovat, slovinské ministerstvo vnitra nevyloučilo, že na své jihovýchodní hranici vybuduje bariéry.

Ke slovinským hranicím směřoval ráno z města Tovarnik vlak s více než tisícovkou migrantů a asi dvacet plných autobusů pak odjelo z uprchlického tábora Opatovac.

Zpravodaj ČT: Jak se bude situace dál vyvíjet, není jasné

Štáb ČT dorazil na slovinsko-chorvatský přechod Trnovec, kde v pondělí čekaly tisíce migrantů a na místo míří další. Na chorvatské straně stále nejsou na nápor běženců vybaveni – na místě stojí pouze pár toalet.

„Na slovinské straně je připraven provizorní stanový tábor s asi deseti stany, kde jsou dobrovolníci z OSN, UNHCR i Lékařů bez hranic i policie. Migranti by se měli registrovat, pak by je měli odvézt do sběrných středisek u rakouských hranic, ta jsou ale také přeplněná, není jasné, jak bude situace dál vypadat,“ podotkl zpravodaj ČT Lukáš Mathé. Podle něj ale nikdo pořádně neví, kolik lidí dorazí.

Podle Zemanové Chorvati podle ní nespolupracují se Slovinci tak efektivně jako Rakušané a řada migrantů začíná pronikat přes hranice bez jakékoli registrace. „Počty, na kterých se domluvili, že je Slovinsko ochotné přijmout, to znamená 2500 migrantů, registrovat je, poskytnout jim humánní podmínky, to momentálně neplatí a situace začíná být chaotická,“ dodala velvyslankyně.

Chorvatsko a Slovinsko se v pondělí rozhodly pustit na svá území další migranty mířící dál do EU. Omezená kapacita malého, dvoumilionového Slovinska při přepravě běženců působí starosti.

Humanitární organizace varují, že tisíce uprchlíků kvůli tomu uvíznou nejen v Chorvatsku, ale i dále v Srbsku a Makedonii. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že se v Srbsku nahromadilo přes 10 tisíc běženců.

Do Řecka letos připlulo přes půl milionu migrantů

Právě tyto země tvoří takzvaný balkánský koridor, jímž míří vlna migrantů ze zemí Blízkého východu do západoevropských států. První evropskou zemí na cestě na Západ je pro většinu běženců Řecko - do země už letos připlulo víc než půl milionu běženců, uvádí OSN. 

Při překonávání moře přišlo 291 lidí o život, z toho 25 v minulém týdnu. Uprchlíci většinou pocházejí ze Sýrie, kde zuří občanská válka, ale i z násilnostmi zmítaného Afghánistánu či Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...