Češi vidí EU nejméně pozitivně, ukázal průzkum

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Z průzkumu, který byl proveden v květnu, rovněž vyplynulo, že devět z deseti evropských občanů (devadesát procent) požaduje, aby byly členské státy jednotnější. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se domnívají, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla čelit současným výzvám.

Významnější roli Unie při ochraně svých občanů by si přála necelá polovina Čechů (48 procent), dalších třicet procent dotázaných by ji zachovalo na současné úrovni. Vůbec nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Polsku a Rumunsku (43 procent). Mnohem větší roli Unie naopak podpořilo 91 procent respondentů na Kypru, 83 procent v Irsku a 82 procent v Lucembursku.

Unijní priority

Průzkum se dotazoval i na priority, na které by se měla Evropská unie primárně zaměřit, aby posílila svou pozici ve světě a dokázala reagovat na současný politický a hospodářský vývoj. Obranu a bezpečnost uvedlo 37 procent respondentů, 32 procent zmínilo konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl.

V odpovědích na otázku, jakým problémům by se měl Evropský parlament věnovat přednostně, se objevovaly především inflace, rostoucí ceny a životní náklady (41 procent), obrana a bezpečnost (34 procent), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 procent) a podpora ekonomiky a tvorby nových pracovních míst (třicet procent).

Obrana a bezpečnost představuje v současnosti prioritu i pro české občany, toto téma zmínilo 36 procent dotazovaných. Oproti poslednímu průzkumu ze začátku letošního roku se ale jedná o pokles o pět procentních bodů.

Jako nejvýznamnější téma vnímají Češi konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl (41 procent) – jde o nárůst o dva procentní body. Evropský parlament by se podle českých respondentů měl zaměřit také na energetickou nezávislost, zdroje a infrastrukturu (37 procent) nebo zajišťování potravin a zemědělství (23 procent).

Celkem 73 procent respondentů se domnívá, že jejich země má z členství v Evropské unii prospěch, v Česku si to myslí 62 procent dotazovaných. Nejlépe hodnotí prospěch ze členství v sedmadvacítce na Maltě (93 procent), v Dánsku a v Irsku (v obou devadesát procent).

V zájmu lepších investic do klíčových oblastí je podle téměř osmi z deseti Evropanů (78 procent) potřeba, aby stále více projektů financovala Evropská unie jako celek, a nikoli jednotlivé členské státy. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotazovaných, což je druhé nejnižší číslo v Unii. Nejméně respondentů toto tvrzení podpořilo v Rumunsku (šedesát procent), naopak nejvíce s ním souhlasili občané Malty (92 procent), Irska (devadesát procent) a Švédska (89 procent).

Češi vidí EU nejméně pozitivně

Česko je na posledním místě pomyslného žebříčku, pokud jde o vnímání unijní pověsti – Evropská unie vyvolává pozitivní obraz u 35 procent tuzemských respondentů. V celé EU se podobně vyjádřilo 52 procent dotazovaných. Nejvíce pozitivně vnímají sedmadvacítku v Portugalsku (74 procent), Švédsku (73 procent) a v Irsku (sedmdesát procent). Naopak nejméně pozitivně Unii kromě Čechů vidí Řekové (36 procent) a Rakušané (38 procent).

Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 procent) uvádějí, že unijní opatření mají dopad na jejich každodenní život, přičemž polovina (padesát procent) považuje tento dopad za „pozitivní“, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a osmnáct procent za „negativní“. Česko je v této tabulce opět na posledním místě – necelá třetina respondentů (31 procent) odpověděla, že tento dopad vnímá pozitivně, 39 procent neutrálně a třicet procent negativně.

„Občané EU chtějí, aby se Evropa zaměřila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od EU stabilitu a silný a jednotný evropský hlas v dnešním nejistém světě,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.

Výsledky Eurobarometru byly zveřejněny pouhý týden před tradičním každoročním projevem o stavu EU, které přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naše priority a příští dlouhodobý rozpočet musí Unii umožnit řešit nové geopolitické skutečnosti. Parlament naslouchal. Nyní musíme splnit své sliby, investovat do toho, co má smysl, a přinést výsledky našim občanům,“ dodala Metsolová.

Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden letos od 5. do 29. května ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, kterých se celkem uskutečnilo 26 410.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...