Češi cestující do Kanady už nemohou o vízum požádat až po příletu

Vídeň - Všichni čeští pasažéři, kteří dnes dopoledne odletěli pravidelnou linkou do Toronta, už museli mít víza. Před nástupem do letadla je kontrolovali pracovníci aerolinií. Po dvou dnech totiž přestala platit výjimka, která Čechům umožňovala, aby o vízum požádali až po příletu za oceán. Češi si zatím pro víza musí jezdit do Vídně. Zatím požádalo o víza do Kanady asi 350 Čechů, dnes si pro ně do Vídně přijelo 150, všichni uspěli. Kanaďané ve Vídni už začali vyřizovat první české žádosti došlé poštou.

První přímý let do Kanady ruzyňské letiště bez potíží opustil. Žádný cestující kvůli vízům letenku nevrátil ani nežádal o přeložení letu. Pět lidí se sice k letu nedostavilo, podle ČSA ale jde o běžné číslo. Cestujícím ale vadilo, že museli na poslední chvíli odjet pro víza do Vídně. Kanada ale nepočítá, že by si Češi mohli víza vyzvedávat v Praze.  

Ambasáda ve Vídni už mezitím dva české občany odmítla. Podle oficiálního znění nebyl vízový úředník přesvědčen, že se pár z Otrokovic hodlá vrátit zpět do ČR, druhým důvodem měla být i nedostatečná hotovost na bankovním kontě.

Na kanadské ambasádě ve Vídni se situace zklidňuje 

Češi se před vídeňskou ambasádou scházeli již v brzkých ranních hodinách, někteří přicházejí již v noci, aby byli ve frontě první. Zájemci čekali v chodbě na schodech, dnes bylo na místě připravené občerstvení, včera si totiž čekatelé stěžovali na špatný vzduch a nedůstojné podmínky.

Podle vídeňského zpravodaje Jana Moláčka se situace na kanadské ambasádě ve Vídni zklidňuje. Úředníci nedělají velké průtahy a čekací doba se postupně zkracuje, jak opadá nápor žadatelů. Po ránu se čekalo asi hodinu, teď už fronty nejsou vůbec. Kanada zároveň oznámila, že ani v blízké budoucnosti nebude zřizovat vízové oddělení v Praze.

Dnes také začala platit odvetná opatření české strany, víza si budou muset obstarat držitelé služebních a diplomatických pasů. Pro všechny Kanaďany Česko - jako člen unie - zavést víza nemůže. Mluvčí prezidenta Klause Ladislav Jakl v rozhovoru pro ČT to komentoval slovy: "Toto je typický školní příklad, kdy členství v EU v rámci podmínek, v jakých žijeme, skutečně může omezit naši suverenitu."

Kabinet o rozhodnutí Kanady obnovit víza věděl už v červnu, podle Kohouta musel mlčet

O úmyslu Kanady zavést víza věděl ministr zahraničních věcí Jan Kohout od konce června, ale veřejnost neinformoval, protože o to podle něj kanadská strana požádala. Kohout to dnes řekl v rozhovoru pro ČT. Ještě dva dny před zavedením víz Kohout v televizi tvrdil, že je opatrně optimistický, a naznačoval, že víza v nejbližší době zavedena nebudou.

„Devětadvacátého června během konference o holokaustu mě pan (kanadský ministr pro přistěhovalectví Jason) Kenney seznámil s tři týdny starým úmyslem zavést víza,“ řekl Kohout. Veřejnost o tom ale prý okamžitě neinformoval, „protože kanadská strana nechtěla, kanadská strana nás žádala, abychom o této věci mlčeli,“ řekl Kohout.

Česká vláda žádá sedmadvacítku o solidaritu. Švédsko jako předsednická země sice Čechy podpořilo, zavést Kanaďanům stejný režim v celé unii ale může jen Evropská komise. Ta už se nechala slyšet, že s rozhodnutím nebude pospíchat, závěry by měly být asi až v září.

Češi ve frontě na kanadské vízum
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 10 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 11 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 11 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...