Čekání na návrat ke vzdělání. Školy v Afghánistánu jsou pro starší dívky zatím uzavřeny

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dívky se nemohou v Afghánistánu vrátit na střední školy
Zdroj: ČT24

Už dva měsíce čekají starší afghánské dívky na to, až se budou moci vrátit do škol a na univerzity. Islámské hnutí Taliban, které se v létě chopilo moci v zemi, totiž na začátku září umožnilo u starších ročníků návrat do lavic pouze chlapcům. Zástupci nové vlády tvrdí, že dívkám studium znovu umožní, až se jim podaří zajistit vhodné podmínky.

„Moc ráda bych se vrátila do třídy, začala znovu studovat a trávila čas se spolužáky a učiteli,“ říká studentka střední školy Sahar. Místo toho už se dva měsíce učí zavřená doma ve svém pokoji. Občas jí s výukou přijde pomoct starší sestra, jindy jí pomáhá mobilní telefon. A závistivě sleduje svou mladší sestru, která každé ráno hodí aktovku na záda a vyrazí za vzděláním.

„Když vidím mladší sestru a bratra, jak jdou do školy, je mi velmi smutno,“ říká Sahar. Do lavic základních škol totiž Taliban dívkám návrat umožnil. Zástupci hnutí ujišťují, že nepropustili ze školství ani žádnou učitelku.

„Nepracujeme na tom, abychom vymazali ženy z našich škol a univerzit. Pracujeme na mechanismu, za který jsme bojovali a který našim ženám a dívkám zajistí bezpečí,“ uvedl vedoucí externích programů a pomoci na ministerstvu školství Wahídulláh Hášemí. 

Z ministerstva pro ženy je ministerstvo modliteb

Studentka ruské literatury na Kábulské univerzitě Hawa patří k těm ženám, které na začátku školního roku vyšly na protest do ulic. „Když zavřeli ministerstvo pro ženské záležitosti, šly jsme protestovat a oni nám řekli: Co jste zač? Vaším jediným úkolem je vařit, vdát se a sedět doma,“ uvádí Hawa. 

Z ministerstva pro ženy se stalo ministerstvo modliteb, náboženského vedení, posilování ctnosti a potírání neřesti. 

Ve smíšených školách zatím neřesti brání závěsy oddělující dívky od chlapců. Za oddalovaný návrat starších dívek do škol podle Talibanu může hlavně to, že svět hnutí odřízl od finanční pomoci.

„Jsme v nouzové situaci. Nemáme peníze na našich bankovních účtech a obzvlášť na účtě ministerstva školství,“ tvrdí Hášemí.

Pokud by peníze nakonec přišly, Taliban se netají tím, že systém výuky pro dívky, který i díky nim zavede, bude odpovídat jeho zásadám. A ne představám mezinárodního společenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...