Londýn - Bývalý britský premiér Tony Blair už podruhé vypovídal před komisí, která vyšetřuje invazi do Iráku v roce 2003. Lord Goldsmith, tehdejší nejvyšší právní poradce britské vlády, podle svého svědectví dva měsíce před útokem na Irák varoval Blaira, že válka nebude legální bez nového mandátu OSN. Premiér ale druhý den řekl v parlamentu, že „existují okolnosti“, kdy by válka proti Iráku byla legální i bez mandátu Spojených národů. Blair dnes během čtyřhodinového slyšení stejně jako loni prohlásil, že po teroristických útocích z 11. září bylo jasné, že se mezinárodní společenství bude muset Irákem zabývat.
Tony Blair stál v roce 2003 v čele labouristické vlády, která se rozhodla zapojit se do invaze vedené Spojenými státy do Iráku. Jako důvod se tehdy uváděly snahy Saddámova režimu vyrobit zbraně hromadného ničení. Domněnka se nakonec ukázala jako mylná, Blair přesto před komisí rozhodnutí hájil.
Expremiér dnes před komisí zdůraznil, že po útocích z 11. září 2001 se změnilo hodnocení rizika teroristických útoků. „Byli jsme pro tvrdší postup vůči terorismu a zbraním hromadného ničení a chtěli jsme, aby Saddám Husajn dodržoval rezoluce OSN,“ prohlásil Blair. Ten dnes rovněž odmítl, že by na schůzce v dubnu 2002 v Crawfordu slíbil americkému prezidentovi Georgi Bushovi, že Britové Spojené státy v Iráku vojensky podpoří. Připustil ale, že již v létě 2002 slíbil Bushovi podporu, i když prý nešlo o bezpodmínečnou vojenskou pomoc, jak tvrdí jeho kritici. Komise měla k dispozici dokonce tajnou korespondenci mezi Bushem a Blairem, úřad vlády ale zakázal, aby se během slyšení probírala.
Blair invazi hájil před výborem už jednou a řekl, že by se rozhodl stejně, a to i když se v Iráku nakonec nenašly žádné zbraně hromadného ničení, které byly oficiálním důvodem invaze. „Není to o lži, podvodu nebo konspiraci, je to o rozhodnutí. A rozhodnutí bylo, jestli dáme Saddámovi šanci obnovit jeho vojenský program po použití chemických zbraní proti civilistům, milionu lidí, které poslal na smrt, po deseti letech porušování sankcí OSN,“ prohlásil Blair.
Britská komise vyšetřující invazi navíc odhaluje další nesrovnalosti. Blair měl podle svého tehdejšího poradce Stephena Walla schválně špatně vykládat slova tehdejšího francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, aby se vyhnul dalšímu jednání o invazi na půdě RB OSN, a urychlil tak válku.
Blair byl v šoku, že v Iráku zbraně hromadného ničení nejsou
Prezident Chirac dal 10. března jasně najevo, že Francie je za každých okolností proti ozbrojené akci a požaduje více času pro zbrojní inspektory OSN. Spojené státy a Británie se ale obávaly, že Francie, jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, bude vojenské operace vetovat, rozhodly se proto jednat na vlastní pěst bez posvěcení OSN. 20. března pak začala invaze.
„Myslím, že není pochyb o tom, že Tony Blair a tehdejší ministr zahraničí Jack Straw věděli, co dělají. Rozhodně, když tehdy během týdne Jack Straw informoval kabinet o Chiracově ostudném chování, věděl přesně, co Chirac řekl,“ uvedl včera před komisí Wall.
Podle Walla byl Blair upřímně šokován, když se v Iráku žádné takové zbraně nenašly. „Tony Blair nemohl zahrát takový šok, na jaký se pamatuji, když se po invazi ukázalo, že tam prostě nejsou,“ řekl Wall.
Blairovo slyšení znovu provázela demonstrace
Blair dnes připustil některá selhání v přípravách na poválečné uspořádání Iráku a i to, že by nyní dělal některé věci jinak. Podle něj by se ale většina problémů vyřešila, pokud by od roku 2005 nezačalo v Iráku eskalovat násilí. Hlavní vinu přičetl teroristické síti al-Káida.
I dnešní expremiérovo vystoupení před komisí provázela demonstrace odpůrců války, třebaže menší než před rokem. Zatímco loni se Blair dostal do budovy zadním vchodem, tentokrát šel předem, ovšem více než dvě hodiny před zahájením slyšení.
