Berlínské letiště zablokoval vládní letoun. Při přistání se oběma křídly dotkl země

Berlínské letiště Schönefeld muselo na několik hodin odklonit všechny přílety a odložit starty, protože ranvej zablokoval německý vládní letoun, který při přistání zavadil křídly o zem. Na palubě stroje, který se dostal do nesnází, nebyli cestující.

Posádka vládního letounu kanadské výroby Bombardier Global 5000 krátce po startu zaznamenala blíže neupřesněné provozní problémy, proto se rozhodla přistát na Schönefeldu. Letoun se z Berlína vracel do Kolína nad Rýnem, kde má základnu.

„Stroj se dostal oběma křídly do kontaktu se zemí. Kontrolované přistání pak již nebylo možné,“ uvedl mluvčí letectva. Posádka podstoupila lékařské vyšetření na vojenské klinice.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová řekla, že posádce se podařilo odvrátit neštěstí. „S letadlem za nejtěžších okolností (posádka) přistála na zemi,“ prohlásila ministryně.

Mimořádná situace si vyžádala uzavření letištní plochy, neboť po odtažení stroje museli technici prověřit, zda není ranvej poškozená. V poledne letiště ohlásilo, že provoz obnovilo, zároveň ale cestující varovalo, že návrat k normálnímu provozu mohou doprovázet zpoždění.

Tristní stav vládní letky

Německou vládní letku tvoří 14 poměrně starých strojů, které slouží k dopravě vládních a dalších ústavních činitelů. Letadla se dlouhodobě potýkají se sérií poruch.

obrázek
Zdroj: ČT24

Koncem února uvázl ministr zahraničí Heiko Maas v Mali a musel čekat, než z Německa dorazí náhradní díl pro jeho speciál. Potíže měl Maas i v březnu na cestě do New Yorku, kdy jeho letadlu, které krátce předtím prošlo generálkou, praskla při přistání pneumatika. Stroj musel být následně z přistávací plochy odtažen.

Technické problémy měl vládní stroj i během lednové cesty spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera do Etiopie.

Loni v listopadu kvůli technickým potížím vládního airbusu nestihla kancléřka Angela Merkelová začátek summitu skupiny G20. Nejmocnější žena planety tehdy musela do Buenos Aires cestovat běžnou linkou.

Běžným spojem se musel z Indonésie loni v říjnu vracet i vicekancléř Olaf Scholz. Jeho speciál totiž poškodili hlodavci. 

V únoru rozhodla ministryně obrany von der Leyenová o nákupu tří nových letadel pro dálkové lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...