Praha - Řada Čechů z něj nejspíš nezná víc než Barrandovský most. Joachim Barrande, který dal jméno nejen pražské čtvrti proslulé filmařinou, ale i celé geologické oblasti mezi Plzní a Prahou, přitom patří mezi nejvýznamnější osobnosti české geologie a paleontologie. Rodilý Francouz zasvětil svůj život studiu trilobitů a dalších prvohorních zkamenělin nacházejících se na českém území. Narodil se 11. srpna 1799 a zemřel 5. října 1883.
V počátcích měl přitom Barrande k paleontologii daleko. Ve 20. letech 19. století působil jako vychovatel u francouzského královského rodu Bourbonů. S těmi také odešel do Prahy poté, co Francouzi v červencové revoluci svého posledního krále Karla X. sesadili z trůnu.
Barrande se nechal zaměstnat u drah - při vyměřování koňské dráhy z Lán do Radnic narazil na mimořádně bohatá naleziště zkamenělin, hlavně trilobitů. Byl jimi nadšen a ve studiu prvohorních zkamenělin našel nový smysl života. Systematické výzkumné práci věnoval 44 let svého života.
Barrandovy sbírky ve vitrínách Národního muzea
„Publikoval největší přírodovědecké dílo, které kdy jednotlivec vytvořil, mělo 22 svazků. Poslední čtyři svazky věnující se mlžům zveřejnil v roce 1881,“ doplnil Jiří Kříž z Českého geologického ústavu. Hlavním zájmem Joachima Barranda ale byly nálezy trilobitů, ramenonožců a hlavonožců.
Svou rozsáhlou sbírku před smrtí odkázal Národnímu muzeu. Součástí odkazu bylo i 10 000 zlatých určených na dokončení jeho díla. „Barrandem objevená oblast je dodnes velice zajímavá. Existují velice podrobné mapy, ale stále se v oblasti nacházejí nové druhy zkamenělin. Většina lomů nebo nalezišť je chráněna zákonem jako přírodní památky, národní přírodní památky nebo rezervace,“ uzavírá Kříž.
