Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange vyjádřil připravenost vzdát se Spojeným státům, pokud jeho práva budou zaručena. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na WikiLeaks. Ve Spojených státech hrozí Assangeovi vysoký trest.
Od roku 2012 se Assange ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se zabránit svému vydání do Švédska kvůli obvinění, že se dopustil v roce 2010 znásilnění. Assange obvinění opakovaně odmítal a tvrdil, že se obává vydání ze Švédska do USA kvůli trestnímu vyšetřování činnosti WikiLeaks.
Assange dříve prohlásil, že bude souhlasit se svým vydáním do USA, pokud prezident Barack Obama udělí milost Chelsea Manningové, která – ještě před změnou pohlaví jako vojín Bradley Manning – poskytla WikiLeaks tajné informace ministerstva zahraničí a Pentagonu. Jednalo se o více než 700 tisíc dokumentů.
Materiály naznačovaly porušování lidských práv a mezinárodního práva ze strany americké armády, soukromých vojenských společností, stejně jako iráckých a afghánských jednotek.
Manningová dostala za vynesení tajných materiálů 35 let vězení. Prezident Obama ovšem těsně před svým odchodem z funkce oznámil, že jí bude zkrácen trest a z vězení vyjde už letos 17. května po odpykání více než šesti let.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006. V roce 2010 zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku i v Afghánistánu. Dosud server zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie.
Loni v říjnu portál odhalil soukromé e-maily vedoucích činitelů Demokratické strany USA. Ukradená pošta mimo jiné obsahovala části staršího projevu neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové k bankéřům, v němž se někdejší první dáma postavila za finančníky z Wall Street.
