Amsterdam i další evropská města přitvrzují vůči službám, které zprostředkovávají ubytování přes internet. Mezi ně patří oblíbené Airbnb, které v těchto dnech slaví desáté výročí vzniku. Navzdory snahám o regulaci a občasným protestům obyvatel vydělává nadnárodní firma stále více.
Politici v Amsterdamu mají strach, že se s z jejich kanály protkaného města stane cosi jako Disneyland. Nyní tam žije kolem 800 tisíc obyvatel, čím dál víc jich nabízí své byty turistům.
V současnosti mohou majitelé pronajímat svůj byt nebo dům nejvýše čtyřem lidem, a to maximálně na dva měsíce. Od příštího roku se tato doba ještě o polovinu zkrátí. Amsterdam se tak snaží bojovat proti růstu cen bytů a tomu, aby domy v centru namísto bydlení sloužily jako noclehárny pro turisty.
Představitelé Amsterdamu navíc zvažují, že v některých oblastech zakážou prázdninové krátkodobé ubytování úplně. „Plánujeme zjistit, zda by nebylo možné úplně zakázat prázdninové pronajímání v těch částech města, kde je výrazně narušena rovnováha mezi bydlením a turistickým využíváním bytů,“ uvedla mluvčí tamní radnice Lisa den Oudendammerová.
Cílem je podle ní zajistit, že město zůstane dobrým místem pro trvalý život. „V domě se má hlavně žít, ne na něm vydělávat co nejvíce peněz,“ řekla.
V Amsterdamu, kde Airbnb nabízí ke krátkodobému pronájmu okolo 19 tisíc bytů, domů či obytných lodí, je průměrná cena pronájmu okolo 140 eur (3500 korun). V roce 2017 si podle údajů Airbnb ve městě přes stránky pronajalo bydlení přibližně 1,7 milionu lidí, o rok dříve to bylo 1,4 milionu a v roce 2012 asi 75 tisíc návštěvníků Amsterdamu.
Majitelé ubytování mají nyní povinnost oznamovat radnici, že svou nemovitost podobným způsobem pronajali. Město pak od zprostředkovatelských platforem vybírá jménem majitelů nemovitostí turistickou daň.
Airbnb omezují i další evropská města, firma přesto roste
Airbnb a podobné on-line služby se snaží regulovat například belgický Brusel. Od roku 2016 se musí ti, kdo podobnou službu nabízí, registrovat a dodržovat pravidla týkající se bezpečnosti nebo vybavení nemovitosti, kterou mohou ostatně pronajímat maximálně po čtyři měsíce v roce.
V sousedním Lucembursku zase musí být příjmy z krátkodobého turistického ubytování deklarovány jako komerční příjem. A způsoby, jak tento typ služeb regulovat, hledají také německá města.
Airbnb však i přes četná omezení pokračuje v Evropě v rychlém růstu. Turistům se snaží nabízet levnější alternativu k ubytování v hotelu a pronajímatelům finanční příjem.
Na službu si ale čím dál častěji stěžují lidé žijící v blízkosti pronajímaných nemovitostí. Podobně jako další služby sdílené ekonomiky je navíc pronájem přes Airbnb často spojován s porušováním předpisů a neplacením daní.
Airbnb čelí rovněž kritice, že tlačí vzhůru ceny nemovitostí a vylidňuje centra měst. Majitelé bytů se totiž pod vidinou vyššího zisku z krátkodobých pronájmů zbavují dlouholetých nájemníků a ti se pak stěhují do okrajových částí města.
Na službu Airbnb se už zaměřila i Evropská komise. Ta v červenci rozhodla, že služba porušuje spotřebitelská pravidla Evropské unie, a poskytla jí čas do konce srpna, aby navrhla potřebné úpravy. Airbnb by mělo například změnit způsob informování o cenách tak, aby zákazníci už při prvním vyhledávání viděli konečnou cenu, včetně všech poplatků a podobně.
Investoři v současnosti podle agentury DPA odhadují hodnotu Airbnb na zhruba 31 miliard dolarů (684 miliard korun). Kromě této společnosti působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals a Vrbo.
