Amnesty International uvádí, že proruští separatisté na východě Ukrajiny zabíjeli zajatce. Ve svém tvrzení se mezinárodní lidskoprávní organizace opírá také o videozáznam výslechu zajatého ukrajinského vojáka i výpovědi svědků – a žádá o mezinárodní vyšetření válečných zločinů. Separatisté obvinění popřeli. Současně s tím přichází zpráva od pozorovatelů OBSE; ti informovali, že nemohou potvrdit stažení těžkých zbraní z frontové linie.
„Mučení zajatců a raněných, špatné zacházení s nimi a jejich zabíjení jsou válečným zločinem. Kompletní a nepředpojaté vyšetřování by mělo začít co nejdříve,“ uvedla Amnesty International (AI) v dnešním prohlášení. „Nové důkazy o vraždách zajatců potvrzují to, čeho jsme se už dlouho obávali. Otázka zní, jak zareagují vůdci separatistů,“ dodal Denis Krivošejev, místoředitel AI pro Evropu a Střední Asii. Předáci separatistů se ještě nevyjádřili.
Lidskoprávní organizace se ve svém tvrzení odvolává na videozáznam výslechu ukrajinského vojáka Ihora Branovického, který patřil k obráncům doněckého letiště. Na videu jsou patrné stopy po úderu do tváře zajatce, který byl později zabit. AI s odvoláním na očité svědky tvrdí, že Branovického zastřelil jeden z povstalců. Mrtvolu předali příbuzným, pochován byl v Kyjevě 3. dubna. Vraždu vyšetřují ukrajinské tajné služby. Údajné násilné zacházení se zajatci a úmrtí má být i součástí žaloby, kterou chce proti Rusku vznést Ukrajina u mezinárodních tribunálů (více zde).
Mluvčí ozbrojených sil doněckých povstalců Eduard Basurin obvinění odmítl s tím, že videa údajných zajatců nemohou představovat důkaz: „Obvinění bez podložení fakty jsou k ničemu. Nikdo nikoho nezastřelil.“ Podobně i Darja Morozovová, která má mít u separatistů na starosti lidská práva, tvrzení o zabíjení zajatců popřela: „Nic takového se nestalo.“
Povstalec „Motorola“: Zastřelil jsem patnáct zajatců
Začátkem tohoto týdne se povstalecký velitel Arsenij Pavlov, známý spíše pod přezdívkou Motorola, přiznal v rozhovoru zveřejněném listem KyivPost, že osobně zastřelil 15 zajatých ukrajinských vojáků. Mezi nimi byl nejspíše i Branovickyj. AI prostudovala i videozáznamy se zajatci a fotografie těl nejméně tří dalších ukrajinských vojáků v doněcké márnici. Na tělech jsou patrná střelná zranění hrudi a hlavy. Vojáci byli zajati při povstaleckém obklíčení města Debalceve, o něž se v únoru urputně bojovalo.
„Děsivé přiznání povstaleckého bojovníka (Motoroly) spolu s videozáběry a výpověďmi očitých svědků, jakož i další hromadící se důkazy špatného zacházení se zajatci na obou stranách konfliktu vypovídá o nezbytnosti mezinárodního vyšetřování informací o porušování práv v konfliktu,“ řekl evropský zastupující ředitel AI Krivošejev. Zdůraznil, že předáci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny by měli svým přívržencům dát jasně najevo, že musí respektovat pravidla vedení války.
Povstalecký mluvčí Basurin připustil, že mohlo dojít k jednotlivým případům špatného zacházení se zajatci, ale „popravy“ popřel. Pavlovovy údajné výroky by prý jako důkaz neobstály. Také Kyjev čelí obvinění za špatné zacházení se zajatci, jejich nezákonnými výslechy se chlubil i vůdce ukrajinských nacionalistů.
OBSE: Stažení těžkých zbraní nemůžeme potvrdit
Neklid v Donbasu začal před rokem, 6. dubna 2014, když proruský dav po demonstracích v ulicích Doněcku obsadil sídlo gubernátora Doněcké oblasti. Následovalo vyhlášení samostatné republiky a události vedly až k ozbrojenému konfliktu. Dohody z Minsku sice zavázaly obě válčící strany k příměří a stažení těžkých zbraní, v oblasti se ale dál umírá, a střety na východě Ukrajiny si tak vyžádaly přes 6 000 životů. Ukrajinský prezident Petro Porošenko také již připustil referendum o vyšších samosprávních pravomocech pro rebelantské oblasti (zde).
Michael Bociurkiw z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v souvislosti s těžkými zbraněmi na Donbasu prohlásil, že jejich stažení nemohou pozorovatelé potvrdit, a to ani navzdory deklaracím separatistů a ukrajinské armády. „Potřebujeme přesně vědět, kudy a kam obě strany zbraně přesunuly a kde je skladují,“ prohlásil Bociurkiw. Zástupce OBSE zároveň varoval, že na několika místech Donbasu propukla a prohlubuje se humanitární katastrofa. „Dostáváme hlášení o prudkém zhoršení situace na některých místech. V nemocnicích trpí děti, senioři a postižení. V mnoha obcích, zejména poblíž fronty, není zajištěna dodávka proudu a chybějí základní potraviny,“ dodal Bociurkiw.
