Americký Senát schválil sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji. Čeká se, co udělá Trump

Nahrávám video

Americký Senát ve čtvrtek podle očekávání velkou většinou hlasů schválil nové sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji, které už v úterý odhlasovala Sněmovna reprezentantů. O osudu sankcí bude nyní rozhodovat prezident Donald Trump, který může zákon podepsat, nebo do deseti pracovních dnů vetovat. Senát naopak neprosadil ani třetí pokus na zrušení Obamacare, což prezident kritizoval.

Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení. Důležité je podle poslanců ustanovení, které brání hlavě státu sankce zmírnit či zrušit bez souhlasu Kongresu.

Tuto část Bílý dům považuje za neoprávněný zásah do svých pravomocí, nová odvetná opatření by zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích. Šéf Kremlu Vladimir Putin se ostatně už před rozhodnutím Senátu nechal slyšet, že by nemuselo zůstat bez odezvy. „Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ prohlásil.

Pochyby ve Washingtonu

Prezident Trump přitom po svém zvolení razí vstřícnost vůči Moskvě – a postoj Oválné pracovny k přijatým hospodářským represím proto není jasný. Podle některých indicií Trump zvažuje veto, nový šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci naopak ve čtvrtek prohlásil, že prezident může sankce schválené v Kongresu naopak ještě zpřísnit.

Nahrávám video

K přehlasování jeho případného veta je zapotřebí dvoutřetinová většina v obou parlamentních komorách, kterou zřejmě mají stoupenci sankcí k dispozici. Ve stočlenném Senátu sankce prošly poměrem hlasů 98 ku dvěma.

Výhrady v Evropě

Kromě Bílého domu se sankce nelíbí ani Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci v rozporu s dosavadní praxí nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2. 

„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ uvedl již dříve předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto ‚Amerika na prvním místě‘ nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.

Zrušení Obamacare opět neprošlo, proti i McCain

Republikánům v Senátu Spojených států nevyšel ani třetí pokus v tomto týdnu odvolat zdravotní reformu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Proti podle agentury Reuters hlasovali tři republikáni včetně vlivného senátora Johna McCaina, který se debaty účastní i přes svůj vážný zdravotní stav - trpí nádorem na mozku.

Další neúspěch Senátu zrušit Obamacare kritizoval prezident Trump. „Tři republikáni a 48 demokratů nechalo americký lid na holičkách. Jak jsem říkal od začátku, nechme reformu Obamacare, ať se sama zhroutí, pak se dohodněme. Sledujte!“ uvedl na Twitteru.

„Od samého počátku jsem byl přesvědčen, že Obamacare musí být odvolána a nahrazena takovým řešením, které zvýší konkurenci, sníží náklady a zlepší péči o americký lid,“ uvedl McCain v prohlášení s tím, že dnes posuzovaný návrh tyto cíle nesplňoval.

Sdělil rovněž, že jednou z největších chyb Obamacare je fakt, že ji demokraté prosadili v Kongresu bez jakéhokoli názoru a podpory republikánů. „Neměli bychom opakovat minulé chyby,“ dodal McCain, který je zastáncem spolupráce s demokraty v klíčových amerických záležitostech.

Arizonský senátor McCain hlasování prakticky rozhodl, kdyby se vyslovil pro, byl by ve 100členném Senátu výsledek padesát ku padesáti, což by umožnilo americkému viceprezidentovi Miku Penceovi, který je z titulu své funkce nevoleným předsedou Senátu, rovněž hlasovat. Pence je zastáncem zrušení Obamacare, takže republikáni by uspěli.

Tento týden se senátoři nejdříve pokusili reformu zvanou Obamacare nahradit republikánskou verzí, což se jim ale nepodařilo. Následně chtěli Obamův systém odvolat s tím, že na vznik případné náhrady bylo vyčleněno přechodné dvouleté období. Ani tento pokus nenašel v Senátu dostatek hlasů. Dnes pak plénum posuzovalo třetí návrh, který předpokládal odvolání jen některých částí Obamacare.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO), který zákonodárcům poskytuje ekonomické analýzy, ve své rozvaze o dnes odmítnuté verzi uvedl, že by kvůli ní přišlo jen v roce 2018 o zdravotní pojištění 15 milionů Američanů a že by pojistky pro nadcházející rok podražily o 20 procent.

Návrh, který dnes ve 100členném Senátu získal 49 hlasů, rušil podmínku, aby takřka každý Američan měl pojištění. Pokud o pojistku lidé zájem nemají, musí podle Obamacare jako pokutu odvádět náhradní finanční plnění. Republikáni ve své úpravě výši této pokuty stanovili na nula dolarů. Republikánská verze rovněž výrazně snižovala pokuty pro firmy s více než 50 zaměstnanci, které mají nyní povinnost platit jim pojištění.

Republikánská strana, ačkoli o zrušení Obamacare usiluje, není jednotná v názoru, jak by měl nový systém zdravotní péče a pojištění vypadat. Konzervativní křídlo chce radikálně utlumit vliv státu, umírnění republikáni si naopak přejí zachovat programy, které se týkají například péče o chudé nebo plánovaného rodičovství a které se neobejdou bez státních dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 59 mminutami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 9 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 17 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
včera v 07:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.