Americký prezident Donald Trump může Kongresem připravované sankce proti Rusku podepsat v nynější podobě, nebo je vetuje, aby tak dosáhl jejich ještě většího zpřísnění. V rozhovoru s televizí CNN to prohlásil ředitel komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci. Sankce chystané Kongresem se ale nelíbí Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s možným uvalením dalších sankcí uvedl, že trpělivost Ruska má své meze.
Šéf komunikace Bílého domu: Trump možná bude chtít přísnější protiruské sankce
Horizont ČT24: Spor o protiruské sankce (zdroj: ČT24)
„Sankce může podepsat přesně v té podobě, jak jsou, nebo je může vetovat a vyjednat ještě přísnější dohodu proti Rusku,“ citovala agentura Reuters Scaramucciho.
O Trumpově postoji dosud americká média psala, že s podpisem váhá. Nová odvetná opatření by totiž zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích, navíc sankce schválené Kongresem může v budoucnu odvolat jen Kongres, což u sankcí uvalovaných vládou neplatí. USA dosud v otázce sankcí proti Moskvě spolupracovaly s EU, což Kongres obchází.
Novou podobu protiruských sankcí schválila v úterý Sněmovna reprezentantů, návrh nyní musí odsouhlasit Senát a teprve poté ho na stůl k podpisu dostane prezident.
Kromě Ruska zavádí návrh sankce vůči Íránu a Severní Koreji. Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb.
Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor. „Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu,“ doplnil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.
Putin: Naše trpělivost má své meze
Na možné další sankce reagoval i ruský prezident Vladimir Putin, který je na návštěvě Finska. Rozhodnutí, jaká bude reakce na tyto sankce, bude podle šéfa ruského státu záviset na definitivním textu příslušného amerického zákona.
„Ještě jsme neviděli konečnou verzi, proto také na to nemáme konečný názor. Kdy odpověď bude, jaká bude - to bude záviset na tom, v jaké podobě nakonec uvidíme tento zákon, který nyní posuzuje (americký) Senát,“ uvedl Putin.
Podle agentury TASS šéf Kremlu poukázal na to, že Rusko je již delší dobu nejrůznějším způsobem provokováno. Zejména vypovídáním ruských diplomatů ze Spojených států, odnímáním diplomatického majetku či zaváděním nezákonných sankcí.
„Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ uvedl Putin na tiskové konferenci uspořádané po jeho schůzce s finským prezidentem Saulim Niinistöem.
Ruský prezident při této příležitosti podle agentury Reuters rovněž řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s neutrálními zeměmi, s nimiž sousedí v Baltském moři, jako je například Finsko, které není členem NATO.
Putin rovněž ujišťoval, že nynější společné námořní vojenské cvičení Ruska a Číny v Baltském moři nikoho neohrožuje. Podle jeho slov vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu představuje „prvek stability ve světě“. Cvičení začalo v úterý, kdy z ruské námořní základny nedaleko polských hranic vypluly ruské a čínské vojenské lodě. Součástí manévrů je procvičování střelby na cíle ve vzduchu a na moři.