Šéf komunikace Bílého domu: Trump možná bude chtít přísnější protiruské sankce

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump může Kongresem připravované sankce proti Rusku podepsat v nynější podobě, nebo je vetuje, aby tak dosáhl jejich ještě většího zpřísnění. V rozhovoru s televizí CNN to prohlásil ředitel komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci. Sankce chystané Kongresem se ale nelíbí Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s možným uvalením dalších sankcí uvedl, že trpělivost Ruska má své meze.

„Sankce může podepsat přesně v té podobě, jak jsou, nebo je může vetovat a vyjednat ještě přísnější dohodu proti Rusku,“ citovala agentura Reuters Scaramucciho.

O Trumpově postoji dosud americká média psala, že s podpisem váhá. Nová odvetná opatření by totiž zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích, navíc sankce schválené Kongresem může v budoucnu odvolat jen Kongres, což u sankcí uvalovaných vládou neplatí. USA dosud v otázce sankcí proti Moskvě spolupracovaly s EU, což Kongres obchází.

Novou podobu protiruských sankcí schválila v úterý Sněmovna reprezentantů, návrh nyní musí odsouhlasit Senát a teprve poté ho na stůl k podpisu dostane prezident.

Kromě Ruska zavádí návrh sankce vůči Íránu a Severní Koreji. Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb.

Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor. „Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu,“ doplnil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. 

Putin: Naše trpělivost má své meze

Na možné další sankce reagoval i ruský prezident Vladimir Putin, který je na návštěvě Finska. Rozhodnutí, jaká bude reakce na tyto sankce, bude podle šéfa ruského státu záviset na definitivním textu příslušného amerického zákona.

„Ještě jsme neviděli konečnou verzi, proto také na to nemáme konečný názor. Kdy odpověď bude, jaká bude - to bude záviset na tom, v jaké podobě nakonec uvidíme tento zákon, který nyní posuzuje (americký) Senát,“ uvedl Putin.

Podle agentury TASS šéf Kremlu poukázal na to, že Rusko je již delší dobu nejrůznějším způsobem provokováno. Zejména vypovídáním ruských diplomatů ze Spojených států, odnímáním diplomatického majetku či zaváděním nezákonných sankcí.

„Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ uvedl Putin na tiskové konferenci uspořádané po jeho schůzce s finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Ruský prezident při této příležitosti podle agentury Reuters rovněž řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s neutrálními zeměmi, s nimiž sousedí v Baltském moři, jako je například Finsko, které není členem NATO.

Putin rovněž ujišťoval, že nynější společné námořní vojenské cvičení Ruska a Číny v Baltském moři nikoho neohrožuje. Podle jeho slov vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu představuje „prvek stability ve světě“. Cvičení začalo v úterý, kdy z ruské námořní základny nedaleko polských hranic vypluly ruské a čínské vojenské lodě. Součástí manévrů je procvičování střelby na cíle ve vzduchu a na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vysokým komisařem OSN pro lidská práva zůstane Türk, rozhodlo Valné shromáždění

Valné shromáždění OSN v pátek drtivou většinou schválilo prodloužení mandátu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka o čtyři roky, navzdory nesouhlasu Spojených států, Izraele a Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. Rakouský právník a diplomat je vysokým komisařem OSN pro lidská práva od roku 2022.
před 2 hhodinami

Část Evropy sužují požáry. Francie a Španělsko evakuovaly přes 200 tisíc lidí

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům. Španělsko i Francie kvůli požárům požádaly o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou v jeho zemi nasazeny vedle českých a slovenských vrtulníků i čtyři hasicí letadla z Chorvatska a Portugalska. V Itálii hoří na Sicílii, kde zemřel jeden hasič, a v Kalábrii. Požáry zuří i v Turecku a Řecku. Jen ve Španělsku a ve Francii plameny donutily k evakuaci dohromady přes dvě stě tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Členové Mezinárodního trestního soudu odvolali hlavního prokurátora Khana

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský úder na Kyjev si vyžádal deset obětí a přes sto raněných

Ruský raketový útok na výstavu zbraní v soukromém výcvikovém prostoru si v Kyjevské oblasti podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vyžádal nejméně deset mrtvých a více než sto zraněných. Při útoku zahynul i zástupce polské zbrojovky, napsal polský web Defence24. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj původně informoval o šesti mrtvých a desítkách zraněných. Spolu s dopoledním úderem na východoukrajinský Slovjansk, kde zahynulo nejméně pět lidí, si páteční ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly životy už patnácti osob.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
před 10 hhodinami

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že se na Západním břehu připravuje k rozsáhlé operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel. Prohlášení následuje po ranní střelbě u palestinské vesnice Till, při které zahynuli čtyři Palestinci a jeden židovský osadník.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruské údery ochromily lodní dopravu do ukrajinských přístavů. Co bude s vývozem obilí?

V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech a nenakládají tamní obilí určené k vývozu. Doprava se 22. července zcela zastavila. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda se snaží zajistit stabilní fungování námořního koridoru, uvedl o den později ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj během rozhovoru s novináři. Suspilne hovořilo s obchodníkem, analytikem a zemědělcem, aby zjistilo, jaká je aktuální situace na farmách, zejména v Kirovohradské oblasti, a co by se mělo s ukrajinským obilím dělat.
před 13 hhodinami

Rozkol v PiS. Kaczyńského stranu opouští desítky poslanců včetně Morawieckého

Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.