Šéf komunikace Bílého domu: Trump možná bude chtít přísnější protiruské sankce

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump může Kongresem připravované sankce proti Rusku podepsat v nynější podobě, nebo je vetuje, aby tak dosáhl jejich ještě většího zpřísnění. V rozhovoru s televizí CNN to prohlásil ředitel komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci. Sankce chystané Kongresem se ale nelíbí Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU. Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s možným uvalením dalších sankcí uvedl, že trpělivost Ruska má své meze.

„Sankce může podepsat přesně v té podobě, jak jsou, nebo je může vetovat a vyjednat ještě přísnější dohodu proti Rusku,“ citovala agentura Reuters Scaramucciho.

O Trumpově postoji dosud americká média psala, že s podpisem váhá. Nová odvetná opatření by totiž zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích, navíc sankce schválené Kongresem může v budoucnu odvolat jen Kongres, což u sankcí uvalovaných vládou neplatí. USA dosud v otázce sankcí proti Moskvě spolupracovaly s EU, což Kongres obchází.

Novou podobu protiruských sankcí schválila v úterý Sněmovna reprezentantů, návrh nyní musí odsouhlasit Senát a teprve poté ho na stůl k podpisu dostane prezident.

Kromě Ruska zavádí návrh sankce vůči Íránu a Severní Koreji. Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb.

Nová opatření míří na ruskou energetiku, finanční oblast, železniční i námořní dopravu a těžební sektor. „Sankce uvádějí, že kdokoli přispěje na plynovod Nordstream 2 buď jednorázovou částkou nejméně ve výši jednoho milionu dolarů, nebo pěti miliony dolarů během jednoho roku, ocitne se v sankčním seznamu,“ doplnil komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. 

Putin: Naše trpělivost má své meze

Na možné další sankce reagoval i ruský prezident Vladimir Putin, který je na návštěvě Finska. Rozhodnutí, jaká bude reakce na tyto sankce, bude podle šéfa ruského státu záviset na definitivním textu příslušného amerického zákona.

„Ještě jsme neviděli konečnou verzi, proto také na to nemáme konečný názor. Kdy odpověď bude, jaká bude - to bude záviset na tom, v jaké podobě nakonec uvidíme tento zákon, který nyní posuzuje (americký) Senát,“ uvedl Putin.

Podle agentury TASS šéf Kremlu poukázal na to, že Rusko je již delší dobu nejrůznějším způsobem provokováno. Zejména vypovídáním ruských diplomatů ze Spojených států, odnímáním diplomatického majetku či zaváděním nezákonných sankcí.

„Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ uvedl Putin na tiskové konferenci uspořádané po jeho schůzce s finským prezidentem Saulim Niinistöem.

Ruský prezident při této příležitosti podle agentury Reuters rovněž řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s neutrálními zeměmi, s nimiž sousedí v Baltském moři, jako je například Finsko, které není členem NATO.

Putin rovněž ujišťoval, že nynější společné námořní vojenské cvičení Ruska a Číny v Baltském moři nikoho neohrožuje. Podle jeho slov vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu představuje „prvek stability ve světě“. Cvičení začalo v úterý, kdy z ruské námořní základny nedaleko polských hranic vypluly ruské a čínské vojenské lodě. Součástí manévrů je procvičování střelby na cíle ve vzduchu a na moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled