Americká armáda dostala příkaz, aby začala s dostavbou ropovodu Dakota Access na sporném území v Severní Dakotě. Proti vedení potrubí v blízkosti zdroje pitné vody loni protestovali místní indiáni víc než půl roku. Kroky nové administrativy odmítají a hodlají bojovat dál.
Před dvěma měsíci slavili Siouxové vítězství. Armádní technický útvar odebral texaské firmě povolení na stavbu posledních dvou kilometrů ropovodu přes indiánskou rezervaci. Měla se hledat jiná trasa.
V pondělí začali původní obyvatelé Severní Dakoty vyklízet zbytky protestního stanového tábora. Teď se možná na místo sporu vrátí.
„Bílý dům a před několika okamžiky i armáda mi potvrdily, že ropovod Dakota Access dostal konečně zelenou,“ uvedl republikánský senátor za Severní Dakotu Kevin Cramer.
Tisíce lidí protestovaly v mrazech i vánici
Kontroverzní potrubí v přepočtu za 93 miliard dolarů má spojit ropná pole v Severní Dakotě s rafineriemi v Illinois. Mělo protnout i pohřebiště indiánských předků a zásobárnu vody pro 17 milionů lidí. Tisíce lidí poslední budovaný úsek obsadily na začátku léta a vydržely tvrdé střety s policií i mrazy a sněhové vánice.
„Než se prezident pokusí podniknout takový čin, měl by si s námi sednout a něco se o věci dozvědět. Není to jen o penězích. Je to o lidských životech,“ uvedl náčelník kmene Siouxů Dave Archambault II.
Donald Trump vlastní menší počet akcií firmy, která za projektem stojí. O pokračování výstavby ropovodů rozhodl vládním nařízením už první týden ve funkci.
Armáda odpůrce potrubí ujišťuje, že okamžité spuštění prací nehrozí. Počká na závěry analýzy o dopadu na životní prostředí. Siouxové jsou odhodlaní jít až k soudu.
Bílý dům přitom možná bude muset ustoupit i od podmínky, aby se ropovod vyráběl doma. „Velmi trvám na tom, aby ropovody stavěné ve Spojených státech byly z trubek vyrobených ve Spojených státech,“ uvedl americký prezident Donald Trump.
V případě dakotského projektu to nemusí znamenat velký problém. U ropovodu Keystone XL, který má vést z Kanady do Mexického zálivu, už ale investor potrubí koupil. Nejméně polovinu z rour přitom pořídil u zahraničních firem v přepočtu za víc než 62 miliard korun. Bez náhrady se takové částky kanadská společnost nejspíš nevzdá.
