Chorvatsko je blízkou a oblíbenou destinací českých turistů a cestovatelů. Pro poloostrov Istrie na severu země to díky jeho relativní blízkosti platí samozřejmě taky. Naši milovníci slunce, kamenitých pláží a azurového moře znají určitě důvěrně Pulu, Rovinj a další oblíbené přímořské destinace. Istrie, to ale nejsou jen letoviska na pobřeží. Za návštěvu určitě stojí třeba i horská rezervace Učka.
Východní části chorvatského poloostrova Istrie dominuje horské pásmo, které se táhne nad Kvarnerskou riviérou a jehož strmé srázy padají do Jadranu. Pohoří se jmenuje Učka a je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která se rozkládá na ploše téměř 160 čtverečních kilometrů.
Od dalších horských masivů, které lemují chorvatský Jadran, se Učka liší hlavně svou bujnou a rozmanitou vegetací. Dolní partie svahů jsou porostlé kaštany. Jejich pražené plody jsou oblíbenou podzimní pochoutkou. Směrem nahoru vegetace přechází v jehličnaté lesy, keře jalovce. Horské hřebeny jsou pak plné řídkých travin a bylinek.
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471386.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471380.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471382.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471390.jpg
Učka plná bujné vegetace
„Ve zdejších horách žiju celý život a posledních více než dvacet let se zabývám studiem a sběrem bylin. Tady, ve výšce 1000 metrů nad mořem, sbírám asi třicet druhů rostlin. Z nich míchám čaje, vyrábím bylinné likéry, mastičky a různé léčivé přípravky,“ říká bylinkář Aldo Purić.
Nejvyšší horou v přírodním parku je 1396 metrů vysoký Vojak. Z tamní rozhledny, která slouží i jako prodejna suvenýrů a občerstvení, jsou vidět blízké ostrovy Lošinj, Cres a Krk a za jasného počasí i Julské Alpy ve Slovinsku nebo třeba italské Dolomity.
Horská úbočí byla v minulosti díky vydatným pramenům, které zavlažovaly travnaté pastviny, poměrně hustě osídlena. Rozšířený byl chov koní, koz a ovcí. Dnes už je ale všechno jinak. Většina domů je opuštěná a lidé z nich odešli do vnitrozemí.
Jednou z výjimek je ale rodina pana Ivana Kožula: „Na Učku jsem přišel z Makedonie. Doma jsem se naučil vyrábět ovčí sýr. Se ženou jsme tu začínali se stádem dvaceti ovcí. Dnes jich máme přes dvě stě. Zájem o sýr je veliký, ani nestačíme pokrýt poptávku. Chtěli bychom výrobu rozšířit, ale ve dvou se to špatně zvládá.“
Přírodní park Učka je prostorem, kde si návštěvníci užijí nejen vycházek po naučných stezkách, ale své si tam najdou i horští turisté, cyklisté nebo paraglidisté, kteří za příznivého počasí vzlétají z vrcholu Vojak. Vápencové solitéry v kaňonu Vela Draga jsou zase oblíbeným terénem pro milovníky lezení po skalách. Jejich návštěvnost stoupá hlavně v letní sezoně, kdy přijíždějí ti, kterým nestačí odpočinek a koupání v moři. O dodržování pravidel se v parku starají čtyři strážci a v létě, když je více turistů, jim pomáhá řada dobrovolníků.
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471387.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471383.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471381.jpg
- Přírodní park Učka zdroj: pp-ucka.hr http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4714/471379.jpg
Pokud navštívíte Učku, nemůžete přehlédnout nejznámější letovisko ve východní Istrii - Opatiji. Osud této bývalé rybářské vesničky změnil Iginio Scarpa, který pro svoji ženu na břehu moře postavil první vilu. To byl počátek lázní, jejichž věhlas trvá již bezmála dvě staletí.
Pohoří Učka je bariérou, která zadržuje větrné smršti z vnitrozemí. Dešťová mračna, která k hradbě hor doputují, na ní většinou skončí. Pobřeží je chráněné, má dost vláhy i slunce a to z Opatije udělalo zelenou oázu na břehu moře, která už v roce 1912 nabízela 12 sanatorií. Klientelu tvořili i příslušníci královských rodin z celé Evropy.
