Brno – Mosazné destičky na dlažebních kostkách, které připomínají ty, kdo už nejsou. V Brně byly položeny další Stolpersteine neboli Kameny zmizelých. Připomínají osud lidí, kteří za války zahynuli během holocaustu. Kameny jsou ukládány do dlažby před dům, odkud byly oběti transportovány do koncentračních táborů. V Brně byl dnes také odhalen památník obětem holocaustu, který vytvořil akademický malíř Daniel Václavík.
V Brně lze „zakopnout“ o další připomínky holocaustu
Kostka z černé žuly, jejíž délka hrany 3,14 metru má odkazovat k matematické konstantě pí a tedy i k nekonečnému opakování lidského utrpení. Nový památník obětem holocaustu byl dnes odhalen v Brně na náměstí 28. října. Po hranách památníku stéká voda jako symbol očisty a odpuštění. Na dně spodního bazénku je pak v češtině, romštině a hebrejštině nápis „Nezapomeneme“.
Jeden z těch, kdo nezapomněli, je i čtyřiaosmdesátiletý Pavel Fried z Třebíče, který se na památník přijel podívat. Jeho dětství nejprve poznamenaly Norimberské zákony a pak i hrůzy holocaustu. „Tím, že jsme byli vyloučení ze všech věcí běžného života, najednou začala vznikat uzavřená židovská komunita. Byla uzavírána postupně až tak dokonale, že když nás potom odvezli do koncentračních táborů, tak už si toho skoro nikdo nevšiml,“ vzpomíná Fried, kterému bylo v době transportu 12 let.
7 minut
Na hrůzy holocaustu vzpomíná Pavel Fried
Válku prožil v terezínském ghettu. „Naším pokojem prošlo za tu dobu 72 chlapců a přežilo nás 12. Jejich osud jsme poznali až na závěr války. To už nebyli lidské bytosti, to byly kostry potažené kůží,“ dodal Fried.
Kameny, které nelze minout
Tvar krychle mají i další připomínky nacistických hrůz – Stolpersteine neboli Kameny zmizelých. Každá kostka je z betonu, na jedné ze stran má mosaznou tabulku s popisem osudu každé z připomínaných obětí: jméno, data a místa narození a úmrtí. Umísťují se před domy, odkud lidé odešli do transportu a už se nikdy nevrátili. Do dlažby brněnských ulic jich dnes přibylo dalších 18.
Stolpersteine
Slovo Stolpersteine v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.
Zdroj: Stolpersteine.cz
S ideou Stolpersteine přišel německý umělec Gunter Demnig, který v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem. Následoval Berlín a další německá města. Od té doby byly položeny desetitisíce kamenů ve stovkách evropských měst. V Česku jsou Stolpersteine už v devíti městech – kromě Brna také v Kolíně, Lomnici, Neratovicích, Olomouci, Ostravě, Praze, Teplicích a Třeboni. Všechny kameny vyrábí právě Gunter Demnig.
GALERIE
Stolpersteine připomínají osudy lidí zavražděných nacisty