Skanzen lidových staveb v Přerově nad Labem se rozšiřuje. Přibude tam 5 budov. Některé původní stavby tam přestěhují, další vzniknou jako částečné kopie. Například se nově doplní do skanzenu kovárna nebo roubená stodola. Lidé si je budou moci poprvé prohlédnout na podzim.
Skanzen lidových staveb v Přerově nad Labem může na někoho působit jako vesnice z pohádky. Ukazuje lidovou architekturu i kulturu středního Polabí od poloviny 18. století do první poloviny 20. století. K dvaceti chalupám, špýcharům a stodolám přibude dalších pět. Polabské muzeum, které tuto památku provozuje, čekalo na její rozšíření více než třicet let. Podle ředitele Polabského muzea Jana Vindušky to bude jedna z největších stavebních akcích od vzniku skanzenu v roce 1967.
Dělníci teď připravují základy pro nové budovy. Přibudou chalupy, stodoly, kaplička i kovárna. Většinou půjde o opravené původní chalupy nebo jejich částečné kopie. Technici přemístí do skanzenu i dům s roubenou podsíní z Oskořínku na Nymbursku, který by v terénu bohužel asi brzy zanikl. Postupně ho rozeberou na jednotlivé trámy, cihly, tašky, a během měsíce převezou do Přerova nad Labem.
Dále postaví kopii funkční kovárny, vyroste celoroubená stodola, jejíž torzo mají k dispozici, a vyroste taky pilířová stodola. Kaplička vznikne jako kopie stejné stavby, která stávala na přerovské návsi.
Podle ředitele Polabského muzea budou stodoly sloužit jako přístupný depozitář pro uložení větších zemědělských strojů. „Kovárnu budeme samozřejmě taky využívat jako expozici, ale hlavně by to měla být funkční dílna, kde bychom rádi předváděli kovářské řemeslo,“ řekl Jan Vinduška. Chalupa z Oskořínka bude sloužit jednak jako expozice, ale i jako zázemí při doprovodných programech, doplnil ředitel muzea.
Současně je naplánována výstavba drobných staveb, které by měly doplnit celkový ráz - bude se jednat o kůlny, chlívky, včelín, sušárnu ovoce, hnojiště. V areálu skanzenu budou opraveny cesty. Počítá se si s výměnou dožilého výstavního mobiliáře ve stávajících objektech skanzenu. Osvětlení bude nahrazeno úspornějším a automatickým LED systémem. Pro lepší orientaci návštěvníků skanzenu bude instalován nový orientační systém včetně popisů a informací o jednotlivých objektech. K dispozici taky bude audiopůvodce v jazykových mutacích a mobilní aplikace.
Místostarosta Přerova nad Labem Jan Vosecký (ČSSD) konstatoval, že skanzen je kvůli finančnímu přínosu z cestovního ruchu pro obec oporou. A to nejen pro místní podnikatele, ale i pro rozvoj obce. „Jsme velmi rádi, že Polabské národopisné muzeum zde expozici rozšiřuje, takže určitě přiláká mnoho nových návštěvníků z celé České republiky,“ řekl Jan Vosecký (ČSSD), místostarosta Přerova nad Labem.
Skanzen ročně navštíví více než 40 tisíc lidí.
Díky skanzenu funguje v Přerově nad Labem několik restaurací, obchodů i stánků. Převážnou část tržeb v nich tvoří právě turisté. Majitelka obchodu Václava Zajíčková například konstatovala, že pokud by v Přerově nad Labem nebyl skanzen, svůj obchod by tam z ekonomických důvodů nemohla otevřít nebo udržet. Přes léto se tržby zdejších obchodníků zvyšují o desítky procent. Rozšíření památky proto všichni vítají.
Dostavba skanzenu by měla stát zhruba 10 milionů korun. Z toho 85 procent by měl činit příspěvek z Regionálního operačního programu Střední Čechy, zbytek zaplatí Středočeský kraj. Nové budovy budou ve skanzenu stát v září.
