V atriu bývalého ostravského hobbymarketu Bauhaus, ve kterém nyní provizorně sídlí galerie současného umění Plato, vznikla autorská zahrada, která připomíná postapokalyptické scenérie. Při jejím vytváření autoři použili tuny ornice, betonové kry, kmeny stromů, zátiší s terénním autem a rostliny, které tím vším prorůstají, řekla mluvčí galerie Hana Halfarová.
Postapokalyptická zahrada ukazuje možný konec lidské existence. Zarůstá bývalé zahradní centrum
Ruiny zaniklé civilizace vznikly tam, kde se dříve v bývalém hobbymarketu prodávaly keře a stromky. „Jsou to všechno pionýrské rostliny, které nepotřebují moc vody. Žijí samy o sobě, ale mají v sobě životní sílu, která je dokáže podržet a pomoci jim požrat všechny betony,“ sdělil zahradní architekt Jakub Finger s tím, že když instalaci někdo v galerii „zapomene“, tak postupně zaroste celý prostor.
Dílo je společným uměleckým projektem čtyř tvůrců z České republiky a Nizozemska. „Otevření zahrady je druhou etapou cyklu Dočasné struktury. Na ploše téměř pěti tisíc metrů čtverečních vytváříme funkční zázemí galerie. Zahrada navazuje na knihovnu s čítárnou, bistro a prodejnu knih,“ uvedla mluvčí.
To, co tady vidíte, to vždycky musel někdo vytvořit, jsou to v podstatě pozůstaky lidské civilizace, není tady normální kámen, je tu beton, dráty, suť, pneumatiky, všechno, co po nás zůstává.
Autory vizuálního řešení a funkční koncepce zahrady, která odkazuje ke světu po apokalypse, jsou laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého (2016) Matyáš Chochola a oceňovaní zahradní architekti a zakladatelé brněnského Atelieru Partero Mirka Svorová a Jakub Finger. Nizozemský umělec Rustan Söderling v zahradě vystavuje autorské video s odkazem na zánik dnešní civilizace.
Obsahuje i trávy rostoucí v dunách
Zahrada propojuje dvě alternativní představy o budoucnosti světa bez lidí. „Autorská zahrada je pokusem přistoupit k apokalyptické budoucnosti pozitivně a poskytnout tomu, co jsme jako lidstvo zničili, dostatek času k obnově,“ řekl ředitel galerie Marek Pokorný.
Z navezené suti a zeminy vyrůstají dvě desítky stromů – škumpy a katalpa – a také na tři stovky kusů travin, které v době květu dosáhnou výšky až 1,5 metru. Jsou mezi nimi i trávy rostoucí v dunách, které zahradní architekti vysadili poprvé jako experiment.
Postapokalyptická zahrada v Ostravě (zdroj: ČT24)
„Zvolili jsme rostliny, které by měly v tomto extrémním prostředí vydržet. Velkou výhodou je, že se jedná o instalaci na několik let, takže se zahrada zvládne nadechnout a zeleň dorůst. Zároveň se vytvoří mikroklima, ve kterém se uchytí náletové rostliny. Velmi zajímavé bude i to, co skrývá navezená půda, která je obrovskou zásobárnou semen a různého plevele,“ naznačuje budoucnost zahrady Mirka Svorová.