Jacek Kowalczyk sice je místostarostou polského lázeňského města kousek za hranicemi, ale žije v Česku. Rozhodl se využít otevřených hranic a koupil si dům nikoli ve své rodné zemi, ale trochu jižněji – na Náchodsku. I na druhém konci republiky, v česko-něměckém pohraničí, lze najít podobný případ. Němec Gunter Oertel pracuje doma v Německu, ale bydlí v malé vesničce na Ašsku. Takových případů sice je víc, ale vstup obou zemí do Evropské unie trh s realitami ovlivnil jen minimálně.
Polský místostarosta si koupil dům v Česku - byl levnější
Malá Čermná je obec, která leží přímo na česko-polské hranici u Hronova. Přestože je součástí České republiky, před jedním z domů stojí auta s polskými značkami. V domě bydlí Jacek Kowalczyk, místostarosta polského města Duszniki Zdrój.
S manželkou prý nějakou dobu hledali pozemek a dům a rozhlíželi se ve vesnicích všude v okolí. Nejdřív hledali na polské straně - ale třeba v lázeňském městě Kudowa-Zdrój, které leží za hranicemi kousek od Náchoda, jsou byty i pozemky velmi drahé. Pak dostal od matky svého kamaráda tip na dům v Malé Čermné. Dům koupili, opravili a život v Česku si teď pochvalují.
Jacek Kowalczyk výhody bydlení v Česku ilustruje na jednoduchém příkladu - když si vyřizoval zapojení elektřiny a odpadu, vše šlo velmi rychle – trvalo to jen 15 minut. Přitom v Polsku už v minulosti jednu zkušenost s přepojováním elektřiny měl - celý proces prý trval dva roky.
„Tady je konec vesnice, je tu klid. A na druhé straně hranice je polské město Kudowa-Zdrój, lázně a lázeňský park. Takže z mého pohledu – jsem v centru Kudowy,“ popsal výhody svého bydlení Jacek Kowalczyk. Sousedi jsou prý fajn a nikdo mu nikdy nepředhazoval, že je Polák.
Pan Kowalczyk říká, že kdyby stejný dům kupoval jen o kus dál, na polské straně, stál by ho zhruba o třetinu víc. Ve vesnici přitom není jediným Polákem. Už sedm let tam žije i Pawel Tomasz Kajling. V Čechách zároveň pracuje - uvedl, že to, co v Čechách, by si v Polsku nevydělal.
Čechy polské nemovitosti nelákají
A zatímco Poláci, i když stále jen ojediněle, zkoušejí život v Česku, obráceně to moc nefunguje. Shodují se na tom polští i čeští starostové.
Starosta obce Duszniki-Zdrój Piotr Lewandowski neví o tom, že by se k nim Češi stěhovali nebo kupovali ve městě či okolí pozemky. Dodal ale, že vztahy mezi lidmi z obou stran hranice jsou dobré. Každý je však svázán se svou zemí, takže na masové nakupování nemovitostí na opačných stranách hranice to podle starosty obce Duszniki zatím není.
Podle starosty Orlického Záhoří Vojtěcha Špinlera (nestr.) u Čechů převažuje opatrnost, zatímco Poláci jsou obchodníci a nebojí se.
Čeština je přesto v polském pohraničí slyšet často. Na nákupy tam jezdí plné autobusy.
Realitní odborník z Náchoda Jiří Novotný vysvětlil, že polský systém povolení a různých povolovacích režimů pro koupi nemovitosti je pro cizince složitější než v Česku. „Pokud se tam přímo neorientujete, není to jako v Česku, že přijdete, založíte si firmu a koupíte nemovitost,“ uvedl Jiří Novotný.
Česko-neměcké pohraničí: Němec žije v Česku, ale pracovat jezdí do Bavorska
Možnost bydlení v českém pohraničí Němce příliš neláká. Na bavorské straně jsou ceny nemovitostí často i nižší. Jen málokdo je tak ochotný pořídit si u nás byt nebo dům a usadit se natrvalo. Existují ale i výjimky - jako například Gunter Oertel. Je to Němec, který pracuje v Bavorsku, ale bydlí v České republice. S manželkou se před devíti lety nastěhoval do domu v malé vesničce nedaleko Aše.
„Když přišel Schengen, všechno se hrozně zjednodušilo. Mám to do práce jen 15 minut a s cestováním přes hranice nemám vůbec problém,“ uvedl Gunter Oertel.
Pan Oertel rád navštěvuje české hospody, kde si také může vylepšovat češtinu. „Mám tady moc dobrý pocit a jsem tu doma. Například mám moc dobré sousedy nebo známé,“ popsal Gunter Oertel.
Takový příklad je ale výjimkou. Většina Němců k bydlení v českém pohraničí musí mít pádný důvod. Například podnikání nebo smíšené manželství. Další výjimkou jsou pak někteří němečtí důchodci, kteří se do Čech přestěhují kvůli nižším životním nákladům. „Pořídí si tady domeček, žijí tady jako běžní čeští občané za daleko výhodnějších podmínek, díky kupní síle eura,“ uvedl realitní analytik z Karlových Varů Ivan Žikeš.
Důvody Němců k bydlení v ČR
- Zaměstnání u německé firmy v ČR
- Podnikání
- Smíšené manželství
- Nižší náklady v důchodu
- Češi vracející se z emigrace
Zdroj: ČT
Jinak ale zájem o přeshraniční bydlení v česko-německém pohraničí takřka není. Podle realitního analytika Ivana Žikeše hraje roli dobrá dopravní dostupnost, takže ani Češi ani Němci podle něj nemají důvod nemovitost na opačné straně hranice kupovat.
Navíc domy a byty v Česku podle Ivana Žikeše považují Němci stále za předražené. A další důvod, proč se do Čech Němci příliš nestěhují - Němcům v západním pohraničí schází možnosti zábavy: „Pokud přijedou domů po práci, není v tomto regionu žádná zábava, žádné rozptýlení, nic,“ uvedl Ivan Žikeš. To samé podle něj pociťují i Karlovy Vary a obecně Lázeňský trojúhelník. „Pro návštěvníky přestává být atraktivní právě proto, že tady kromě domů lidi nemají žádné vyžití. To se promítá i do trhu,“ uvedl Ivan Žikeš.
Dům v Německu vyjde levněji, ale život je tam dražší
Bavorská vesnička Mähring je na dohled od českých hranic. Za poslední roky tu postavili hned několik desítek nových rodinných domů. A další stavební parcely radnice nabízí. Možnosti tak převyšují poptávku a ceny klesají. Podobně velký dům je tu možné sehnat až o 800 tisíc korun levněji než v Česku. Ani to ale Čechy k nákupu tamních nemovitostí neláká.
Příklady cen nemovitostí v pohraničí
Bavorsko – okres Tirschenreuth
- Dům 4+1, garáž, zahrada – 1 499 000 Kč
Česko (Chebsko)
- Dům 4+1, garáž, zahrada – 2 390 000 Kč
Zdroj: realitní kanceláře
Starosta obce Mähring Josef Schmidkonz (UWG) konstatoval, že za posledních 20 let si u nich koupili dům jen dva nebo tři Češi. Realitní analytik Ivan Žikeš to vysvětluje tím, že v Německu jsou životní náklady nepoměrně vyšší. „Čechům se nevyplatí si tam koupit domeček a žít v příhraničí, když můžou žít o kilometr dál za české peníze,“ řekl Ivan Žikeš.
Jiná situace ale je, pokud si Češi najdou práci v německém vnitrozemí. Své bydlení pak často řeší pronájmem bytu nebo domu.
