Plzeň - Adventní zvyky a tradice připomíná výstava Národopisného muzea v Plzni. Ta ukazuje, jak vypadaly Vánoce na venkově a ve městě, co byly dračky a přástky a co obnášely obchůzky Mikuláše s čertem a andělem nebo svaté Lucie. Expozici doprovázejí i výtvarné dílny pro děti. Vyzkoušet si tu mohou třeba práci s ovčím rounem, včelím voskem a slámou.
Kapr nebyl se salátem, ale načerno, místo stromečku se zdobil takzvaný vrkoč, nikde nesmělo viset prádlo a svobodné dívky vysekávaly díry do ledu, jaký že obraz budoucnosti jim zrcadlo vodní hladiny nabídne. I takové byly před 150 lety Vánoce na Plzeňsku. Teprve v čase adventu, když skončily práce na polích, měli lidé na vsích čas, „věnovali se ruční práci a při tom si vyprávěli různé příběhy,“ řekla Jana Slámová, kurátorka výstavy.
Tradice vánočního cukroví má kořeny už v 19. století. Zdaleka ale nebylo tak drobné a zdobené – a peklo se jen ve městech. „Oproti tomu ve venkovském prostředí bylo převážně kynuté pečivo, jako byly vánočky nebo koláče, které se nazývaly roháče,“ podotkla Tamara Hájková, spoluautorka výstavy.
Ke svaté Lucii patřily takzvané obchůzky Lucie, tak trochu obdoba čerta a Mikuláše, jen mnohem děsivější. Bílý obličej, bílá postava a v ruce nůž potřísněný červenou barvou. „Zlobivé děti byly strašeny, že jim rozřízne břicho a hodí do vody,“ konstatovala Hájková.
