Písecko – U Orlické přehrady neslouží v létě žádní vodní záchranáři. Místní to příliš nechápou, nejen proto, že v Písku funguje skupina zkušených dobrovolníků, kteří jsou ochotni pomáhat zadarmo. Na spolupráci se však nedohodli ani letos.
Ošetření popálenin, zlomenin, ale i pomoc lidem, kterým jde o život – práce pro záchranáře je u vody hodně. Pomáhají proto u Lipenské nebo Slapské přehrady, jen u Orlíku už 11 let ne. Starosta Kovářova Pavel Hroch říká, že například v kempu Radava je v létě až dva tisíce lidí. A Radava je jen jedním kempem ze sedmi. V okolí je také mnoho chatových oblastí a přibývá i lidí na lodích a hausbótech. „Jestliže vodní záchranná služba funguje na Lipnu a jiných vodních plochách, tak to na Orlíku musí jít také,“ zdůraznil starosta Orlíku nad Vltavou Jiří Štrajt.
Dříve vodní záchranná služba fungovala. „Do roku 2000 na orlické přehradě fungovali písečtí záchranáři. Potom došlo ke sporům ohledně nemovitostí, čili ti záchranáři ztratili ze dne na den svoji základnu,“ zdůvodnil Jiří Štrajt nepřítomnost vodních záchranářů na přehradě.
Argumentem jsou také špatně přístupné břehy. Mimo kempy převažují místa, kam se dá dostat jen pěšky nebo po vodě. Podle záchranářů z Písku, kteří u Orlické přehrady už sloužili, by obnovení nebylo drahé. Jsou ochotni pomáhat zadarmo a na rozjezd by jim stačilo padesát tisíc korun.
Ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Luboš Průša přesto tvrdí, že kraj nemůže najít žádného partnera. Kraj i obce z okolí jsou sice ochotné na provoz vodních záchranářů přispívat a organizací, které chtěly službu provozovat, už bylo několik. Podle orlického starosty Štrajta však vznikl organizační problém – nikdo nechtěl obnovenou záchranku řídit.
