Povodně v Česku ustupují, některý z povodňových stupňů platil ve čtvrtek večer podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na méně než čtyřiceti místech. Třetí stupeň byl na zhruba desítce míst v povodí Lužnice na jihu Čech a na dolním Labi na severu Čech. Dyje na jihu Moravy se už během večera dostala pod hranici třetího stupně, u Labe se to má stát v pátek. Na Lužnici zatím stav ohrožení zůstane. Pokračují také odklízecí práce. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček požádal dobrovolníky, aby se obrátili na ty, kteří organizují pomoc v zasažených oblastech. Jet tam na vlastní pěst by mohlo podle něj práci záchranářů zkomplikovat.
Povodně 2024
- Pátek 20. září 2024
- 10:01
Přenos z povodní končí, děkujeme za pozornost. Dění kolem velké vody se nadále věnujeme v krátkých zprávách.
- 09:58
Záplavy v Moravskoslezském kraji podle odhadů postihly 99 700 lidí. Nejde jen o zasažené povodňovou vlnou, ale i o domácnosti vyplavené přívalovými dešti. Údaj se týká lidí, kterým voda způsobila škody na majetku. Na životě bylo záplavami v regionu ohroženo asi 15 tisíc osob, uvedli hejtman Josef Bělica (ANO) a mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
- 09:56
Po rozsáhlých povodních zůstává bez elektřiny 19 tisíc odběrných míst. V Moravskoslezském kraji jich ČEZ Distribuce eviduje 16 tisíc a v Olomouckém tři tisíce.
Nejvyšší stupeň večer platil na dolním Labi v profilech Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Řeka má v těchto místech klesnout pod hranici povodňového ohrožení v pátek, zatímco Lužnice má stagnovat. Průtok Vltavy v Praze-Chuchli a ve Vraňanech na Mělnicku se bude dál udržovat nad úrovní prvního povodňového stupně, uvedl ČHMÚ.
Pokračují také odklízecí práce. S odklízením následků povodní pomáhá podle ministerstva obrany až pět set vojáků a zhruba osmdesát kusů techniky. Stále pomáhá také americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper a dva vrtulníky české armády, informoval mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek. K profesionálům se přidali i vojáci aktivní zálohy.
Vlček po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že dobrovolníci se mohou s nabídkou fyzické pomoci zaplaveným obcím hlásit organizacím Český červený kříž, Adra a Diakonie. Samostatně ať nejezdí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci hovořil o problémech s mobilním signálem v postižených oblastech. Řekl, že pokrytí operátorů se zlepšuje a počet nefunkčních stanic se snížil. V některých obcích je podle něj alternativou satelitní spojení.
„Postupně se zlepšuje pokrytí signálem mobilních operátorů. Podle informací Českého telekomunikačního úřadu z jednání Ústředního krizového štábu se počet nefunkčních BTS snížil z čísla 78 na 59. V některých obcích, především pro nadcházející volby, je navázáno satelitní spojení se starosty jako alternativa k mobilnímu signálu. Nikdo, ani v oblastech bez signálu, nebude bez spojení,“ ujistil Rakušan.
„Všichni tři operátoři a i Český telekomunikační úřad souhlasili s tím, že budou součinní v rozesílání informativních zpráv. Velmi cílených na jednotlivé buňky do těch regionů, kde potřebujeme, aby se informace jako například umístění volebních místností k lidem v dané lokalitě dostaly. Uvědomujeme si limit, že všude zatím signál není dostatečný, byť se výrazným způsobem obnovuje. A i tomu přizpůsobíme lokální způsoby komunikace. Pro transparentnost voleb je nutné udělat vše, aby se informace k voličům dostaly,“ uvedl Rakušan.
Hasiči mají na základě smlouvy s operátory možnost vysílat výstražné SMS zprávy až do 320 znaků. „Zatím je princip takový, že pokud v lokalitě funguje jeden operátor, tak zpráva přijde pouze jednomu operátorovi. Do budoucna budeme realizovat projekt, kde bez ohledu na tento faktor zpráva přijde. Toto je také cesta mimo standardní komunikační prostředky, kterou jsme nabídli ministerstvu vnitra, aby se do zasažených oblastí dostaly informace,“ uvedl Vlček.
Přístup k vysílačům často blokuje voda, bahno anebo spadlé stromy. Některé oblasti jsou navíc uzavřené a nesmí se do nich vstupovat.
Ministr vnitra také uvedl, že kromě Slovinska dostane Česká republika vysoušeče na pomoc po záplavách také z Belgie. Momentálně Rakušan jedná i s Chorvatskem či Německem. Stát kromě toho také zvažuje, že další vysoušeče nakoupí, řekl ministr.
Situace pod Rožmberkem
Na jihočeské stanici Frahelž na Lužnici pod Rožmberkem se hladina řeky od časného rána až do čtvrtečního večera držela na padesátiletém průtoku, což značí extrémní povodňové ohrožení. Řeka ale nezpůsobuje velké škody. Situace v povodí Lužnice je podle hydrologů setrvalá. „Hladina může ještě mírně zakolísat vlivem dotoku,“ dodali.
„Ve Veselí hladiny obou řek stagnují a masivnější přítok z Rožmberka se neprojevuje. Alespoň tedy v centru města se neprojevuje. Pravděpodobně je to tím, že Nežárka ztrácí sílu a vody je tam tím pádem méně. Nicméně v jižních partiích města v zahrádkářské kolonii pořád řeka stoupá, a to asi o jeden centimetr za hodinu. Není tam ohrožení lidí, ale jedná se o ohrožení majetku, protože to zaplavuje zahrádky,“ uvedl už během dopoledne starosta Veselí nad Lužnicí Vít Rada (BEZPP, za Jihočechy 2012).
Dodal, že ve městě však už nehrozí nebezpečí, že by se řeka dostala nad úroveň protipovodňové bariéry, která stojí u soutoku. Podle Rady také klesl přítok do Rožmberku, což se na výšce hladiny v Lužnici projeví.
V evakuačních centrech v Moravskoslezském kraji jsou stále stovky lidí
V Moravskoslezském kraji zůstává v evakuačních centrech po ničivých povodních 560 lidí, kteří se stále nemohli vrátit do svých domovů. Čtyři stovky z nich jsou v Ostravě, řekl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). V kraji bylo během povodní evakuováno přes dvanáct tisíc lidí, většina z nich šla k příbuzným.
Bělica také řekl, že hasičům ještě zbývá dořešit 222 mimořádných událostí spojených s povodní. Jednotky prioritně řeší ty nejdůležitější a pak se postupně vracejí k těm méně důležitým. Původně měli v takzvaném zásobníku až tři tisíce událostí, uvedl.
Na Bruntálsku a Jesenicku podle něj ve středu operovaly i vrtulníky, které pomáhaly distribuovat humanitární pomoc. „Celkem se jednalo o osmnáct tun pomoci. Šest tun bylo na území Moravskoslezského kraje,“ řekl Bělica a dodal, že do kraje míří pomoc armády. V Opavě ve středu bylo 130 vojáků, ve čtvrtek přijelo dalších 140. „Dorazí také armádní rekognoskační skupina. Je potřeba v nejvíce postižených obcích Bruntálska zaměřit a navrhnout stavby nových mostů," řekl.
Aktuálně zasahuje v kraji devadesát jednotek moravskoslezských hasičů. Působí tady ale i jednotky z Královéhradeckého, Jihomoravského a nově také Plzeňského kraje. Některé přivezly velkokapacitní čerpadla. „Těch je momentálně nasazeno celkem devět, a to na Ostravsku a Bohumínsku,“ řekl šéf moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Každý den podle něj na Opavsko a do Ostravy přijíždějí i speciální skupiny sestavené vždy z členů několika jednotek dobrovolných hasičů z Novojičínska a Frýdecko-Místecka.
Policie řeší i rabování
Policie v regionu zaznamenala další tři případy rabování, celkem jich už je šest. „Řešíme tři případy rabování v Bohumíně na Karvinsku,“ uvedl ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel. Podle něj jde o dvě krádeže jízdních kol. Ve třetím případě pachatelé ukradli ozvučovací techniku z bohumínské sokolovny.
Policie také musela zcela uzavřít důležitou silnici I/45 mezi Krnovem a Bruntálem. Komunikace je totiž po ničivých povodních podemletá. Provoz na ní je momentálně nebezpečný. Kdy bude opět otevřena, není jasné. „Mysleli jsme, že zůstane otevřena alespoň pro jednotky integrovaného záchranného systému (IZS). Nakonec není možné ani to. Mohou tam jen osobní auta IZS,“ uvedl Kužel.
Následky povodní v kraji komplikují dopravu i na řadě dalších míst. Dálnice D1 je sice od středy zcela průjezdná v úseku mezi Ostravou a Prahou. Dál z Ostravy směrem k polským hranicím je však stále zaplavená. Velmi omezeně funguje železniční doprava.
„Problém máme také na komunikaci mezi Karvinou, Chotěbuzí a Českým Těšínem. Policie tam řídí dopravu kyvadlově. Řidiči se musí připravit na silný provoz a kolony,“ uvedl policejní ředitel. Problematická je situace i v Opavě, kde je uzavřeno několik mostů a tvoří se zácpy.
Hejtman Bělica ve čtvrtek také řekl, že Moravskoslezský kraj poskytne 18 obcím a městům postiženým povodní dohromady devět milionů korun, každá radnice dostane půl milionu korun. „Je to taková ta bezprostřední pomoc, kterou může Moravskoslezský kraj poskytnout ihned, rychle, protože kdo rychle dává, dvakrát dává. My samozřejmě budeme dál reagovat na požadavky obcí. Já jsem přesvědčen, že v horizontu deseti dní až dvou týdnů přijde další pomoc, tentokrát od rady kraje, po tom, co se nám bude dařit dále monitorovat potřeby v tom území,“ uvedl.
Jen na silnicích napáchaly povodně škody za miliardy, řekl olomoucký hejtman
Ničivé záplavy v Olomouckém kraji jen na silniční síti způsobily škody za několik miliard korun. Na Jesenicku a Šumpersku, kde po extrémních dešťových srážkách vodní živel o víkendu udeřil největší silou, je stále neprůjezdných až šedesát silnic.
Celkové povodňové škody na státním, krajském, obecním a soukromém majetku budou velmi vysoké, řekl olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN). Po víkendu, kdy byla situace nejhorší, je na Šumpersku a Jesenicku kvůli poničeným silnicím odříznuto od okolního světa několik obcí. Povodňová vlna se poté přesunula do střední části kraje, kde zatopila například Litovel či olomouckou část Chomoutov.
„Jenom obnova silnic bez ohledu na to, zda jsou krajské, nebo státní, tak ta si vyžádá řádově miliardy korun. A to se bavím jenom o cestách, celkové škody budou opravdu vysoké,“ uvedl Suchánek. Některé úseky silnic podle něj už neexistují. Dodal, že rekonstrukce poničených komunikací bude pro hejtmanství prioritou při obnově záplavami postižených oblastí.
Úředníci zatím celkové povodňové škody sčítají. Hejtmanství má povinnost je dát dohromady do sedmi dnů od skončení stavu nebezpečí, který v Olomouckém kraji stále platí. Obrovské škody jsou po záplavách i na vodohospodářském majetku. Na Jesenicku bude muset být zdemolováno několik desítek poškozených domů.
Na Jesenicko míří hasiči z jihu, severu i středních Čech
Stav bdělosti platil v Olomouckém kraji ve čtvrtek vpodvečer už jen na čtyřech místech, ráno to bylo o dvě více. Do normálního stavu se již vrátila Vidnávka ve Vidnavě i Morava v Raškově, první povodňový stupeň platí na Vrbenském potoku ve Starém Městě pod Sněžníkem, na Blatě v Klopotovicích na Prostějovsku, Romži v Polkovicích na Přerovsku a říčce Hloučele pod vodní nádrží Plumlov.
Pokles hladiny Moravy na profilu v olomoucké části Nové-Sady pod úroveň prvního povodňového stupně využilo město k úklidu po záplavách. Ty postihly hlavně městskou část Chomoutov. Tam, kde opadla voda, se komunikace znovu otevírají. „Dnes (ve čtvrtek) ráno jsme otevřeli pro dopravu ulici U Rybářských stavů, která je již průjezdná. Keplerova ulice je průjezdná od dnešního poledne, avšak se sníženou rychlostí,“ uvedl na stránkách města primátor Miroslav Žbánek (ANO). Hasiči dále čerpají vodu, během středy vydali obyvatelům Chomoutova vysoušeče ze Státních hmotných rezerv. Po vyčištění by se měla otevřít i náplavka.
Do kraje dorazí také například středočeští hasiči, pomáhat by měli v Mikulovicích. Brzy ráno vyrazili na pomoc také hasiči z Ústeckého kraje a z Vyškova. S odklízením pomáhají vojáci, ale i stovky dobrovolníků, kteří přijeli ze všech koutů republiky. „Je vás velmi mnoho a aktuálně již my, jako město Jeseník, nemáme kapacity zpracovávat stále přicházející nabídky,“ uvedlo město na sociálních sítích. Dobrovolníky odkázalo na registraci na stránkách HZS Olomouckého kraje.
Situace v dalších regionech
V Pardubickém kraji platí nejnižší první povodňový stupeň jen na dvou místech řek. Z druhého stupně se snížila hladina Loučné v Dašicích na Pardubicku, pohotovost přetrvává ještě na Chrudimce v Padrtech. Jinde v regionu již jsou řeky na svých obvyklých úrovních.
Podobně to vypadá i ve Zlínském kraji. Na tamních tocích ráno už neplatil žádný ze stupňů povodňové aktivity. První stupeň znamenající bdělost platil ještě v noci na Moravě v Kroměříži a ve Spytihněvi na Zlínsku. Brzy ráno však její hladina postupně klesla pod jeho spodní hranici.
