Praha - Nové vedení Prahy posvětilo zakázky za minimálně 240 milionů korun, které jsou spojeny s IT projekty z minulosti. Jde o prodloužení spolupráce s firmami zajišťujícími provoz ekonomického systému pro tvorbu rozpočtů a agendového systému Proxio, který slouží mimo jiné k evidenci majetku či stavebních povolení. Rozhodla o tom dnes rada města, podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v současné situaci neměli radní jinou možnost. „Specialisti doporučili schválení. Bohužel jsme v situaci: Kdybychom neschválili, způsobíme tím velký problém celé Praze a městským částem,“ uvedla Krnáčová.
V obou případech jde o IT systémy, které v minulosti stály město stovky milionů korun. Kolik přesně, nedokáže nikdo vyčíslit. V případě Ginis se už dříve mluvilo o více než miliardě korun. Kvůli zakázkám souvisejícím s oběma systémy v minulosti padlo několik pokut od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Přípravu zakázky za 136 milionů bez DPH na podporu ekonomického systému zahájila rada pod vedením TOP 09, záměr v polovině roku schválilo zastupitelstvo. Prostřednictvím problematického jednacího řízení bez uveřejnění město oslovilo pouze jednoho dodavatele, firmu Gordic. Ta od roku 1993 zajišťuje účetnictví magistrátu, městských částí, městské policie a 800 příspěvkových organizací města.
Smlouvy na ekonomický systém, který tvoří páteř ekonomických agend a je klíčový pro tvorbu rozpočtů, město bez výběrového řízení prodloužilo opakovaně. Stávající smlouva končí na začátku března příštího roku.
O prodloužení dosavadní smlouvy se jedná i v případě systému Proxio, které zajišťuje agendu města, včetně evidence majetku, stavebních povolení až po evidenci psů. Smlouva přitom vypršela už v listopadu. Rada dnes schválila tendr za skoro 105 milionů korun.
Praha se už několik let potýká s údajně předraženými a nevýhodnými IT zakázkami za stovky milionů. Některé řeší policie. Kvůli projektu Opencard půjde několik bývalých radních k soudu.
Praha prohrála druhý spor kvůli nájmu Škodova paláce
Obvodní soud pro Prahu 8 dnes zamítl žalobu hlavního města na společnost Copa Retail, která vlastní Škodův palác v Jungmannově ulici. Město v žalobě mimo jiné chtělo zpětně snížit nájemné o 47 procent. Praha prohrála druhý spor, který se týká pronájmu objektu. ČTK to dnes potvrdil mluvčí soudu Martin Valehrach a mluvčí majitele paláce Guyana Holding Jitka Novotná. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) dnes uvedla, že kvůli nájemnému zahájí jednání s majitelem paláce, protože soud není správná cesta a je možné se dohodnout.
Město se u soudu dožaduje snížení údajně předraženého nájemného. Za budovu v centru města, v níž sídlí magistrátní úředníci, platí ročně 200 milionů korun. V září soud zamítl žalobu Prahy, v níž se dožadovala snížení nájemného v následujících letech. Podle rozsudku ale do pravomoci soudu nepatří rozhodovat o výši nájemného, ceny služeb ani výši inflační doložky, které město napadlo. Dnešní spor se týkal nájemného, které metropole zaplatila už v minulosti. Mimo jiné v žalobě chtěla nájem snížit a uznat částku, kterou údajně na nájemném zaplatila neprávem. „Smlouva je platná a pak už si o ceně nájmu můžeme myslet cokoliv,“ řekl ČTK k rozhodnutí soudu Valihrach. Vlastník paláce se tak podle soudu nemohl neoprávněně obohatit. Rozsudek není pravomocný.
Podobně na dopolední tiskové konferenci hovořila i Krnáčová. „Smlouva je platná. Jakékoli zpochybnění pravděpodobně nedopadne dobře,“ uvedla. Vlastníci Škodova paláce vítají, že s nimi chce nové vedení Prahy jednat. Podle Abigail Schaeffer ze společnosti Guyana Holdings by mělo tuto otázku brát za jednu z hlavních priorit. „Věříme, že se nám podaří najít řešení, které přinese pražským daňovým poplatníkům významné úspory. Při nejbližší možné příležitosti jsme paní Krnáčové k dispozici,“ řekla Schaeffer.
Do Škodova paláce město v éře někdejšího primátora Pavla Béma (ODS) sestěhovalo většinu úředníků pražského magistrátu. Původně odhadovalo, že sestěhováním a pronájmem uvolněných budov ročně ušetří desítky milionů korun. Po uplynutí dlouhodobého pronájmu by ale celková částka vyplacená městem převýšila 4,4 miliardy. V minulosti přitom podle kritiků byla možnost koupit budovu za 1,5 miliardy korun.
