Litoměřice - Geotermální elektrárna a teplárna v Litoměřicích zřejmě začne fungovat později, než se předpokládalo. Podle čtyři roky staré prognózy měla být stavba za 1,6 miliardy korun v provozu už letos, teď hovoří zástupci města o letech 2013 až 2014. Její stavba ale podle nich ohrožena není a díky zdržení se naopak zvýšila možná dotace z evropských fondů. Město stále chce být do roku 2020 energeticky soběstačné, už příští rok chce zkolaudovat hydroelektrárnu na Labi, která bude mít výkon asi 4,9 megawattu.
O geotermálním vrtu se začalo v Litoměřicích nahlas hovořit už před pěti lety, projekt se ale za tu dobu prakticky nezměnil. Změnilo se ale financování stavby, cena i termín. „Mělo by být hotovo v roce 2013 a v řádném provozu bychom měli být maximálně o rok později,“ řekl dnes manažer projektu Antonín Tym. I kvůli zpoždění, růstu cen a zohlednění možných pesimistických scénářů se odhadované náklady na celou akci zvedly na 1,6 miliardy. Rozdíl by mělo pokrýt výhodnější financování z evropských fondů, zatímco dříve se počítalo s maximálně 100 miliony korun, nyní je možné získat i více než půl miliardy. Zbytek si chce město obstarat prostřednictvím výhodné půjčky.
Návratnost projektu je asi 15 let
„Za stávajících podmínek je návratnost projektu asi 15 let,“ dodal Tym. Životnost vrtu je odhadována asi na 25 let, pak bude potřeba ho načas odstavit a počkat, až se lokalita znovu „ohřeje“. Výhledově se proto počítá ještě s druhým vrtem. Společně s rozestavěnou vodní elektrárnou na Labi by mohly Litoměřice už během příštích pěti let obstarávat více než polovinu potřebné energie z vlastních zdrojů. „Součástí naší koncepce jsou i solární panely, i když se kloníme jen k menším instalacím na domy, ne k velkým elektrárnám,“ dodal starosta Ladislav Chlupáč (ODS).
Litoměřice se nacházejí ve vulkanické oblasti, která je pro geotermální energetiku ideální. Vrt by měl být v prostoru Jiříkových kasáren, kde se v letech 2006 a 2007 dostali odborníci až do hloubky 2 111 metrů a prokázali, že se jedná o vhodnou lokalitu. Geotermální vrty využívají v Česku zatím jen menší zařízení, takto velký projekt spojený s elektrárnou je ovšem unikátní. Podobný projekt připravoval i Liberec, tamější radnice od něj ale pro nedostatek peněz zatím ustoupila. Nejblíže realizaci je geotermální vrt v Semilech, kde se připravují zkušební vrty.
Dvěma vrty by mělo v Litoměřicích do pětikilometrové hloubky proudit tepelné médium, které se tam ohřeje na teplotu asi 150 stupňů Celsia a třetím vrtem pak poteče zpět k povrchu. Část jeho energie poslouží prostřednictvím tepelného výměníku pro pohon elektrárenské turbíny a další část poslouží na ohřev vody pro vytápění města. Výkon elektrárny by měl být asi pět megawatt, topný výkon se podle potřeby odhaduje asi na desetinásobek.
