Liberečtí vědci vymysleli, jak ze starých oděvů vyrobit tvrdý materiál

Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku nebo v automobilovém průmyslu.

„Uplatnění může materiál najít všude, kde se dá pracovat s plastem, protože to dokáže plně nahradit plastové součásti. Výrobky jsou znovu recyklovatelné stejnou technologií. Po roce a půl se nám to podařilo dostat do takové fáze, že jsme technologii mohli patentovat,“ řekl vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL Roman Knížek.

Vývoj financovala univerzita bez dotací. Aby mohla pokračovat ve vymýšlení dalšího užití textilního recyklátu, chce ho katedra financovat prodejem ramínek na šaty, která jsou z nového materiálu vyrobená.

Iniciátorem výzkumu byla Diakonie Broumov, která už třicet let pomáhá lidem v nouzi a sbírá, třídí a dál zpracovává použitý textil. Měsíčně vytřídí čtyři sta až pět set tun textilního materiálu, z toho zhruba třicet procent oděvů a obuvi se vrací do oběhu, asi polovina se dá znovu využít třeba na čisticí hadry. Zbylá část ale dnes končí na skládkách či ve spalovně, protože pro ně není využití. „Denně jsou to asi čtyři tuny odpadu,“ shrnul předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský.

Podle něj není problém s recyklací jednodruhových materiálů, komplikované jsou ale ty složené z více materiálů, jako jsou třeba zimní bundy. Technologie liberecké univerzity umožňuje je kompletně využít, aniž by bylo nutné takové oděvy složitě rozebírat na jednotlivé části. „To dnes neumí nikdo rozebrat, je to složité a hlavně nákladné, tady z toho dokážeme vytvořit něco, co má přidanou hodnotu, a to byl náš cíl,“ dodal Hendrichovský.

Zatím výroba jede v laboratorních podmínkách

Od 1. ledna 2025 budou navíc obce povinné třídit textil a množství materiálu, který pak bude nutné zpracovat, se ještě výrazně zvýší.

Nejde o jediný projekt diakonie. „Budeme vyrábět desky i jiným způsobem, budeme tam přidávat jiná pojiva,“ řekl Hendrichovský. Ročně by tak měli u Broumova na Náchodsku zpracovat zhruba dva a půl tisíce tun textilního odpadu, který nelze jinak využít. Materiál bude podle něj určený pro stavebnictví, nahradit může sádrokarton nebo OSB desky. Aby bylo možné ho řezat, bude nutné z rozemleté suroviny odstranit kovové části, na kterých by se nástroje tupily. Teď se podle Hendrichovského testují akustické a tepelné vlastnosti.

Náklady na zpracování odpadu tímto způsobem jsou vysoké. „Lidé mají pocit, že když je to z odpadu, mělo by to být levnější, ale pokud chceme být ekologičtí, měli bychom si uvědomit, že to něco stojí,“ řekl Knížek. Na univerzitě zatím materiál vyrábějí ručně v laboratorních podmínkách, katedra teď hledá partnera, který by výrobu rozjel ve velkém. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 1 hhodinou

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 14 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.