Krkonošskou Luční boudu chce koupit stát

Praha - Stát chce koupit Luční boudu, největší stavbu na hřebenech Krkonoš. Provozovat by ji měla přímo Správa Krkonošského národního parku. Ministerstvo životního prostředí o nákupu jedná s vlastníkem objektu, firmou AEZZ pražské podnikatelky Kláry Sovové. Ochranáři přitom už dříve oznámili, že by rádi koupili i Labskou boudu.

Luční bouda ve výšce 1410 metrů nad mořem je nejstarší boudou v hřebenové části Krkonoš. Celý objekt leží v nejpřísněji střežené části Krkonošského národního parku (KRNAP), a to je hlavní důvod, proč ochranáři o jeho získání usilují. Jak uvedla pro ČT Alena Machačová, mluvčí Správy KRNAPu, ochranáři by tak „měli přehled o dění spojených s aktivitami v první zóně národního parku.“ Se současným majitelem totiž Správa Krkonošského národního parku nemá nejlepší vztahy.

Mediálně známé jsou například spory o pořádání koncertů na Luční boudě, které jsou podle ochranářů spojeny s velkým dopravním ruchem na horách a s ničením přírody. Majitel Luční boudy to odmítá. Tento konflikt dokonce vyvrcholil čtvrtmilionovou pokutou, kterou vlastník boudy od ochranářů dostal. Soud ji ale následně zrušil. Ochranáři si od koupě Luční boudy slibují definitivní konec podobných problémů. Majitelka boudy Klára Sovová říká, že prodej objektu není její prioritou, ale pokud dostane zajímavou finanční nabídku, nebude proti.

Správa národního parku v současné době připravuje studii využitelnosti, kterou by do konce června měla předložit ministerstvu životního prostředí. Mluvčí parku Alena Machačová uvedla, že by bouda měla sloužit především akcím spojeným s ekologickou výchovou. O možnost občerstvení podle ní ale turisté nepřijdou, chod restaurace chtějí ochranáři zachovat i vzhledem k tomu, že Luční bouda je strategickým bodem pro každého, kdo se v horách ocitne v nějaké nepříznivé situaci.

Plány s Labskou boudou mají ochranáři zcela odlišné. Chtějí ji koupit a poté zbourat. Objekt ze 70. let, který stejně jako Luční bouda stojí v nejpřísněji střežené zóně parku, podle nich výrazně znehodnocuje chráněné území. Náklady demolice pravděpodobně několikanásobně převýší kupní cenu. Majitel na začátku jednání, které stále pokračuje, požadoval 34 milionů korun. Zbourání stavby by podle odhadů mělo přijít na více než 100 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 11 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 18 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
8. 2. 2026

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
8. 2. 2026

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
8. 2. 2026

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
8. 2. 2026

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
8. 2. 2026
Načítání...