Před sedmdesáti lety se na Šumavě začala psát legenda o Králi Šumavy. Byl jím Josef Hasil, který se na dráhu převaděče vydal už v roce 1948 ještě jako strážmistr pohraniční stráže. Po převedení tří Čechoslováků do Rakouska ho chytli noví komunističtí pohraničníci. Z vězení ale utekl, emigroval a stal se americkým agentem. Při jedné z pátracích akcí po něm byl zastřelen jeho bratr Bohumil. Rodina dodnes pátrá po jeho ostatcích.
„Oni chodívali od Záblatí. To máte dvacet kilometrů na hranice. Přes kopec to máte čtyři sta metrů převýšení,“ vypráví synovec Josefa Hasila Jaroslav o tom, jak bylo náročné převádět lidi za svobodou.
Orientační body byly většinou až na druhé straně hranice. „Třeba v Bavorsku byla pila, která byla puštěná až do půlnoci nebo do jedné hodiny v noci, aby podle zvuku věděli, kudy mají jít,“ popisuje publicista David Jan Žák způsob, kterým Bavoři pomáhali Čechům v útěku před totalitním režimem.
Hasil byl jedním z nejúspěšnějších převaděčů. Komunisté se ho snažili dlouho dopadnout, stále jim ale unikal. Asi proto ho Státní bezpečnost ve svých spisech pojmenovala Králem Šumavy.
Nakonec komunisté Hasila dopadli. „Tenkrát zabloudil v mlze, byl sníh, byly extrémní podmínky, takže ten přechod trval déle, než předpokládal,“ říká Žák. Z vězení se Hasilovi podařilo uniknout a za dramatických okolností se dostal na Západ.
Po útěku z vězení po Hasilovi pátraly bezpečnostní složky velmi intenzivně. Při jedné z akcí příslušníci zastřelili jeho bratra Bohumila v domnění, že Krále Šumavy dostali.
Tělo Bohumila Hasila měl zakopat tehdy osmnáctiletý Walter Breit na hřbitově v Českých Žlebech. Jenže jeho ostatky se nikdy nenašly. Příbuzní na zdejším hřbitově pátrali celkem dvakrát. Teď chtějí hledat na dalším místě, které je podle nich zřejmě poslední šancí.
Bývalý převaděč a agent americké tajné služby Josef Hasil dodnes žije nedaleko Chicaga. Pátrání po svém bratrovi sleduje už řadu let. „Já bych byl jenom rád, aby ho našli a pochovali normálně na hřbitov,“ řekl v roce 2015.
