Jaroměř – Barokní pevnost Josefov představuje vedle Terezína vzorový příklad městských barokních pevností, které se v 18. století stavěly po celé Evropě. Jméno nese po habsburském císaři Josefu II. a vojsku sloužila dvě stě let; vyklidilo ji až po Sametové revoluci. Dnes zůstává rozsáhlý areál z velké části opuštěný a město Jaroměř nemá dostatek peněz na jeho záchranu.
Pevnostní město vznikalo v letech 1780 až 1787 a jeho hlavním úkolem bylo bránit severní hranice rakouské říše proti pruskému království. Prusové totiž tereziánské Rakousko o dvě dekády dříve připravili o Kladsko a valnou část Slezska, a okleštěná habsburská monarchie musela budovat nový systém hraničního opevnění. „Pevnost Josefov je postavená na návrší u soutoku tří řek – Labe, Metuje a Úpy,“ doplňuje architekt a památkář Jan Falta. „Zajímavá je tím, že se její obrana skládá na jedné straně ze zaplavovaných luk, na druhé straně z podzemních chodeb, které slouží jako minové a naslouchací komory.“
Jeden a půl kilometru chodeb dnes také v Josefově představuje jednu z turistických atrakcí; v podzemí pevnosti by ale člověk mohl celkově nachodit kilometrů čtyřicet. Pro jaroměřskou radnici, která josefovskou pevnost od odchodu vojáků v roce 1995 vlastní, představuje údržba takového areálu nezvladatelnou zátěž.
Kvůli chodbám se dokonce soudila, protože chtěla určit vlastníka – tvrdila, že patří státu. Ten to ale odmítá a krajský soud vlastníka neurčil. „Dneska je situace stejná jako před naším pokusem o to, aby se definitivně vyjasnila majetková záležitost podzemních chodeb,“ uvádí starosta Jaroměře Jiří Klepsa.
Kolik by stála oprava? Miliony, miliardy, soudí starosta
Vedle podzemí přitom na ramenou radnice leží i armádní areál na povrchu. Stavby zahrnující dělostřelecká kasárna nebo vojenskou nemocnici jsou přitom dispozičně příliš specifické a jejich revitalizace, nalezení nové funkce, víc než problematická. Město shání investory už dvacet let.
„Prostory jsme propagovali na všech možných výstavách po České republice a pomáhal nám s tím kraj. Bohužel do dnešního dne se nám žádného skutečného zájemce nepodařilo sehnat,“ konstatuje starosta. „Bavíme se o investici v milionech, v miliardách – a v podstatě neznáme přesnou částku, která by byla potřeba k tomu, aby se objekt uvedl do provozuschopného stavu. Pro město je to naprostá nemožnost.“
Radnice proto aspoň po částech opevňuje rudé cihlové opevnění, pomáhají jí v tom i spolky milovníků vojenské historie. Prázdné kasárenské objekty pak nacházejí uplatnění u české policie, která zde opakovaně trénovala zásahy proti extremistům.
