Brno – Nejsou to černoši a ani nejsou všichni věřící, přesto mohou klidně americkým gospelovým souborům konkurovat. Řeč je o brněnském ADD Gospelu. I když jsou jeho pěvci v tomto žánru nováčky, slaví na jižní Moravě úspěch. Jsou žádáni na týdny dopředu.
„V Evropě se gospelu daří a většinou ho zpívají běloši, takže já myslím, že už jsme ty hranice dávno překročili,“ uvádí s úsměvem vedoucí souboru Jana Peřtová. Právě pod její taktovkou brněnský soubor před šesti lety poprvé zazpíval. „Protože jsem učitelka zpěvu, ADD Gospel nejdříve vznikl z mých žáků. Postupně se rozšiřoval a dnes je nás kolem sedmdesátky,“ doplňuje Peřtová.
Vítaný je každý, kdo si chce protáhnout hlasivky i tělo
Do svých řad berou každého, komu původem černošský žánr lahodí. Nejmladší pěvec oslavil 11 a věk nejstaršího sahá k 65. A dokonce ani neznalost angličtiny není handicapem. Stačí mít chuť se učit a občas se trochu na středeční zkoušce protáhnout. „Gospel je tu proto, aby si lidé odpočinuli. Nemusí umět angličtinu a ani nějak zpívat,“ vysvětluje členka souboru Soňa Přecechtělová, která se svým manželem vede pobočku brněnského gospelu v Přerově. „U takového tělesa je potřeba, aby bylo tvořeno i lidmi, kteří moc neumí zpívat. Právě oni totiž dělají takovou tu masu a díky tomu je to bohaté,“ dodává člen souboru Viki Sklář.
Zalíbení našli jihomoravští zpěváci v takzvaném contemporary gospelu, což je tradiční černá hudba lehce okořeněná například jazzem, funky, R´n´B nebo rockem. Mají ale i vlastní skladby, přímo z pera šéfky souboru. „Protože mně bylo tak nějak smutno po psaní, chtěla jsem zase skládat, tak jsem si troufla i na gospel a dneska máme třeba flamencovou písničku,“ říká Peřtová.
„To, co zpíváme, není taková ta poslušná muzika v bílých talárech, jsme takový divočejší sbor,“ míní Peřtová. I přestože tradiční gospel patří do kostela. Na tento soubor určitě nenarazíme jenom tam. Nejenergičtější koncerty bývají v hudebních klubech. V neděli 28. listopadu si můžete temperamentní Jihomoravany s černošským duchem vychutnat na náměstí T. G. Masaryka v Přerově nebo o týden později na Mikuláše se svařákem v ruce u vánočního stromu v Brně.
