Devíti obcím na jižní Moravě propadly územní plány. Nemůžou stavět

Jižní Morava - Propadlé územní plány komplikují život devíti obcím jižní Moravy, ve kterých téměř zabrzdily výstavbu. Jedná se přitom o vesnice ležící v atraktivním turistickém okolí Pálavských vrchů, kde by mnoho zájemců chtělo začít stavět. Postižené obce z okolí Pálavy dostaly počátkem roku vyrozumění od Odboru územního plánování a stavebního řádu v Mikulově, že platnost jejich územních plánu skončila. K překvapení všech se tak musely zastavit veškeré stavební práce, které probíhaly mimo zastavěné oblasti.

Se stavbou svého domu chtěla začít i Jana Rapantrolová, která v Klentnici koupila pozemek. Při vyřizování potřebné dokumentace ale narazila na propadlý územní plán: "Jsem z této situace zklamaná, protože budu

Obce s propadlým územním plánem

Nahrávám video

muset čekat další dva roky, než začnu stavět. Stejně tak je na tom několik dalších lidí. Je to pro nás zároveň v důsledku čekání prodražení celé stavby," uvedla.

Obce se už půl roku dohadují s krajem, kdo nese vinu za propadlou platnost územních plánů. „Plány vydává zastupitelstvo každé obce, tedy je to především na obci, která vydává příslušné vyhlášky, aby sledovala i příslušnou platnost,“ shrnul mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.

I když starostové svůj díl viny uznávají, kritizují přístup Odboru územního plánování Jihomoravského kraje, který ponechal každou obec svému osudu. „My, starostové jednotlivých obcí, si myslíme, že kraj by měl být pomocným metodikem. Odbor územního plánování a stavebního řádu kraje nám tuto skutečnost měl sdělit dříve, dokud šlo ještě něco dělat,“ postěžoval si za postižené obce starosta Klentnice Roman Koprivňanský (ČSSD). Jihomoravský kraj si ale stojí za svým stanoviskem, že podle zákona žádnou povinnost informovat obce o končící době platnosti územního plánu nemá.

Novou dokumentaci v řádu statisíců teď musí obce zaplatit ze svých rozpočtů. Další ztráty v obecních pokladnách, které jsou živeny zejména turismem, znamená i dvouleté období, během něhož nemohou pokračovat ve svém rozvoji. „Nové parcely pro stavby budeme zájemcům, kterých jsou desítky, moci nabídnout až někdy koncem roku 2012,“ shrnul Roman Koprivňanský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 8 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.