Zlín – Jen krátce po sametové se začalo jednat na ministerstvu vnitra o tom, že se z Gottwaldova stane zase Zlín. Město přišlo o své historické jméno v roce 1949. Bylo přejmenováno na počest komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, který necelý rok předtím stanul v čele Československa. S novým pojmenováním byla spojená i změna názvů ulic, označení sportovních klubů, autobusových linek, ale i státních poznávacích značek a úřednických razítek. Oficiálně se Gottwaldov přeměnil zpět na Zlín až 1. ledna 1990.
Původně se měl přejmenovat Vyškov, kde se Gottwald narodil. Jenže ten na toto město údajně zanevřel, a tak padla volba na Zlín. Symbol úspěšného podnikání rodiny Baťů se totiž komunistům moc nehodil. Jejich cílem bylo naopak vše s nimi spojené vymazat z paměti lidí.
Krátce po sametové revoluci, dne 21. prosince 1989, ale rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru rozhodla, že se Gottwaldov vrátí zpět ke svému historickému jménu. Zlín se pak začal používat od ledna následujícího roku. „Když jsme oznámili, že Zlín už je opravdu úředně Zlínem, nastal obrovský jásot. Na náměstí byla cítit určitá jednota a hluboké vnitřní přátelství. Na návštěvu přijel i potomek Tomáše Bati,“ podotkl bývalý představitel OF Zlín Albert Černý.
„Všichni berou navrácení jména města jako samozřejmost. Každý to bere jako daný fakt a jako ohromnou satisfakci po čtyřiceti letech nesvobody. Pro všechny je Zlín spojen se jménem Tomáše Bati, s obrovskou pracovitostí, tradicí a odpovědností. Panuje tu soudržnost a ochota mezi lidmi,“ dodal Černý.
O změnu názvu se Zlíňané snažili už dříve, v roce 1968. Pod petici se tehdy podepsaly desítky tisíc lidí, ale marně. Úřady petici ignorovaly - což neplatí o současné policii. Když v srpnu přesně na výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy neznámý recesista vrátil na příjezdové tabule nápis Gottwaldov, začala po něm pátrat, ale bezvýsledně. Vtipálkovi hrozí pokuta až třicet tisíc korun.
