Praha – Letenská pláň, dnes známá spíš jako místo rekreace a sportu, byla v minulosti úzce spjata s armádou – bývalo tam vojenské cvičiště. Čas odnesl i většinu z kdysi průmyslových dolních Holešovic. Zdejší pivovar už pivo dávno nevyrábí, skončily holešovické továrny i železniční opravny. A zmizela taky oblast Zátory s venkovskými domečky. Historii a proměny obou čtvrtí teď představuje výstava v Muzeu hlavního města Prahy.
Letenská pláň
Výstřel z děla na bastionu letenských hradeb ohlašoval až do roku 1911 Pražanům pravé poledne. Historie Letenské pláně je vůbec výrazně vojenská. „Už od středověku každé vojsko, které obléhalo Prahu, se zde s oblibou utábořilo a střílelo na Staré Město. Proto v 18. století zde bylo vybudováno opevnění, a byla zde zřízena rakouská vojenská střelnice, kde dělostřelci trénovali,“ říká Jan Jungmann, historik a autor výstavy a knihy Holešovice a Bubny.
V polovině 19. století se Letenská pláň začala měnit v park a také v jedno velké sportoviště.
Bubny (německy Bubna) jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Její katastrální území zahrnovalo především Letnou a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží Praha-Bubny, tedy dnešní západní část Holešovic. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce 1960 byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.
Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu.
Zdroj: Wikipedie
Lázně a plánované obchodní centrum Palác Stromovka
Další významnou budovou, která už dnes neslouží původnímu účelu, byly slavné lázně poblíž dnešního Strossmayerova náměstí. Historik a autor výstavy Jan Jungmann k tomu uvedl: „Každá obec pražská měla veřejné lázně, na počátku 20. století to bylo dáno tím, že koupelny v bytě byly luxus, zdaleka každý to neměl. Lidi se chodili koupat do Vltavy a občas se pořádně vydrbali ve veřejných lázních.“ Budova lázní sice stojí dosud, ale užívá ji soukromá firma.
A proměnám není konec. Chystá se například výstavba obřího obchodního centra Palác Stromovka. Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hlavního města Prahy a současně obyvatelka Prahy 7 má k tomuto projektu osobní připomínku: „Zcela upřímně mi vadí i z toho důvodu, že Praha 7 v současné době je takovým místem, kde se udržují sousedské vztahy, včetně toho, že je tam řada malých obchůdků, kde se známe, chodíme tam rádi, a prostě mám obavu, že díky tomuto by mohl ráz této čtvrti, vlastně nejmenšího pražského obvodu, zaniknout.“
Samostatnou kapitolou jsou staré Zátory, malebné území venkovských domečků, které zmizelo v sedmdesátých letech 20. století. O Zátorách připravuje pořad Z metropole samostatnou reportáž.
Veletržní palác, Expo 58 a další bývalé restaurace
Další dobové fotografie na výstavě ukazují třeba to, jak kdysi vypadal dnes odlidštěný Veletržní palác. Z mapy této čtvrti zmizela i ohromně populární restaurace Expo s výhledem na město. Budova jako taková sice na místě stojí dál, teď tam ale sedí úředníci soukromé společnosti.
Hospod a restaurací bývalo v Holešovicích a na Letné ale mnohem víc. Podle historika Jana Jungmanna to byla především střediska společenského života: „Jedno z největších byla zahradní restaurace u divadla Uranie, s pivovarskou zahradou, a to divadlo sponzoroval majitel holešovického pivovaru, který měl rád divadlo. No a k tomuto divadlu byla přifařena ta restaurace, byla tam přenesena skluzavka z Výstaviště, takže návštěvníci se mohli skutečně dobře pobavit,“ popsal historik Jan Jungmann.
Hospodský ševel už není slyšet ani v dalších kdysi populárních podnicích. Na místech dřívější restaurace U Procházků nebo slavné pivnice U Sojků jsou dnes drogerie a banka.
