Brno - Brněnský městský soud potrestal podmínkou bývalou starostku Brna-střed Dagmar Hrubou (ODS) za podpis nevýhodných smluv. Zárověň by měla zaplatit i za škodu, kterou tím způsobila - tedy deset milionů korun. Verdikt je nepravomocný a Hrubá se může odvolat ke krajskému soudu. Proces v kauze se vleče už roky, dnes v ní padl již třetí rozsudek.
Obžalovaná se podle soudu dopustila zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Soud jí vyměřil tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Polyfunkční objekt měl vzniknout v prostoru bývalého armádního areálu, který získalo Brno bezúplatným převodem od ministerstva obrany. Podmínkou bylo to, že nemovitost nebude komerčně využita, což byl hlavní rozpor s uzavřenou smlouvou.
Z nekomerčního využití se stal projekt na výstavbu domu s 80 byty
Hrubá trvá na tom, že smlouvu podepsala se souhlasem městské rady a navíc poté, co dokument zkontrolovali po právní stránce i pracovníci městského úřadu. Písemný souhlas členů rady ale k podpisu smluv nepředložila. Neexistuje ani žádný jiný dokument, kterým by své tvrzení mohla dokázat. Podle svých slov ale konala v dobré víře. Částka, kterou by nyní měla zaplatit, představuje pokutu Brnu ze strany státu za porušení smlouvy o bezúplatném převodu armádního majetku na město.
„Jsem nevinná. Od samotného počátku nám v radě šlo o jediné - zvelebit Masarykovu čtvrť, kterou areál hyzdil. Celá tato kauza mě lidsky poškodila,“ řekla před časem Hrubá.
Firma Wilson Properity chtěla v lokalitě postavit dům s 80 byty a službami. Pozemky získala od Brna-středu do nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční na rok. Hrubá se hájila tím, že firma se zavázala dekontaminovat celý prostor, což by vyžadovalo investici několika milionů korun. Žádný písemný závazek dekontaminace však nikdy nevznikl, dokonce na práce nebyla ani provedena studie, která by náklady vyčíslila. Projekt měl zahrnovat i úpravy okolí nové budovy. Stavba zatím realizována nebyla.
Nové posouzení případu nařídil letos na jaře Nejvyšší soud, podle kterého je kauza Dagmar Hrubé vzorovým příkladem, kdy jsou starostové plně zodpovědní za to, co podepisují. Nestačí se hájit tím, že jen podepsali to, co předtím kontrolovali úředníci a schválila Rada městské části. „Nejvyšší soud vyslovil jednoznačný právní názor, že starosta se do budoucna nemůže vymlouvat na to, že zákon o obcích nezná, nemůže se vymlouvat na své podřízené úředníky a nese plnou objektivní odpovědnost za veškeré rozhodování při nakládání s obecním majetkem,“ uvedl právní zástupce Magistrátu města Brna Radek Ondruš.
