Přesný technický stav pražského železničního mostu pod Vyšehradem se pokoušejí zjistit odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT tak, že detailně zkoumají části nedávno odstraněného podobného mostu z Děčína. Správa železnic chce most pod Vyšehradem nahradit novou konstrukcí, což ale vyvolalo diskusi a částečně také odpor. Zachování původního mostu žádá petice s 16 tisíci podpisy a vyzvalo k tomu také UNESCO. Podle železničářů ale vychází agentura OSN z neúplných informací a chce jí zaslat další.
Správa železnic letos vyměnila železniční most v Děčíně, čímž také otevřela novou kapitolu debaty o tom, zda železniční most pod Vyšehradem zachovat a zrekonstruovat, nebo zcela nahradit. Děčínský most byl tomu pražskému podobný a téměř stejně starý – vyšehradský je z roku 1901 a ten, po němž jezdily nákladní vlaky z nádraží Děčín-východ do Prostředního Žlebu, z roku 1906.
Proto začali díly děčínského mostu zkoumat experti na stavební konstrukce z Kloknerova ústavu ČVUT. Předpokládají, že co zjistí, bude platit i pro pražský most.
„Zkusili jsme v rámci experimentu porovnat očištění na detailech, které se podobají typově a systémově i stářím konstrukci železničního mostu pod Vyšehradem,“ uvedl vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT Pavel Ryjáček.
Výzkumníci například odstraňují nýty a zjišťují, jak silná je pod nimi koroze. Na některých dílech demontovaného mostu z Děčína je podle Ryjáčka jen velmi slabá protikorozní ochrana.
Správa železnic chce zvrátit postoj UNESCO
Diskuse o budoucnosti vyšehradského mostu je nicméně v plném proudu bez ohledu na výsledky výzkumu. Proti tomu, aby jej nahradila nová konstrukce – na niž již uspořádala Správa železnic architektonickou soutěž – se ohradila Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu čili UNESCO.
Správa železnic se ale proti jejímu vyjádření ohradila. Tvrdí, že dopis z pražského magistrátu, o nějž se UNESCO opírá, není založen na objektivních informacích. To však popřel někdejší náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (nestr. za Prahu sobě), který dopis odeslal. „Nepodávali jsme náš názor, co si myslíme, že by se mělo dít. Pouze jsme zaslali podklady z architektonické soutěže a z průzkumů,“ upozornil.
Železničáři jsou nicméně přesvědčeni, že dokážou postoj UNESCO změnit. Ministerstvo kultury požádali, aby zaslalo agentuře OSN doplňující materiály. „Doplnili jsme to všemi průzkumy, které byly na mostě zpracovány,“ ozřejmil ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar.
Klíčové slovo v budoucnosti mostu pod Vyšehradem bude mít každopádně ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten slíbil, že rozhodnutí učiní do konce roku.
První železniční most pod Vyšehradem nestál dlouho
Nynější dvoukolejný železný most pod Vyšehradem nahradil na počátku minulého století původní jednokolejnou konstrukci ze 70. let předcházejícího století. O tom, že by se i on mohl zbourat a opět nahradit novějším, tentokrát zřejmě trojkolejným, se začalo hovořit v minulém desetiletí. Správa železnic podpořila svůj postoj studií ČVUT, podle níž není oprava mostu reálná. S přestavbou by chtěla začít v roce 2026.
Železniční most je i přes špatný stav velmi vytížený. Přes den po něm jezdí každou hodinu každým směrem jeden expresní vlak a jeden rychlík, k tomu nejméně dva, ale ve špičkách pracovních dnů i pět osobních vlaků do Berouna (případně Řevnic nebo Radotína), navíc zpravidla jednou za dvě hodiny vlak do Hostivic a k tomu se po něm jezdí odstavovat z hlavního nádraží na Smíchov soupravy Regiojetu.
V návrhu jízdního řádu na příští rok předpokládá Správa železnic, že jeho vytížení přece jenom poklesne. Osobní vlaky do Hostivic a také část osobních vlaků jezdících po berounské trati mají začínat až na Smíchově. V souvislosti s rekonstrukcí smíchovského nádraží by se také mělo odstěhovat zázemí Regiojetu.
