Děčín – Do Šluknovského výběžku už kvůli konfliktům s Romy dorazilo 60 těžkooděnců, kteří budou až do odvolání hlídkovat v Novém Boru, Šluknově, Rumburku a Varnsdorfu. Rozhodl o tom policejní prezident Petr Lessy. Právě na nedostatek policistů v oblasti si v posledních dnech stěžovali politici ze severu Čech, Lessy a jeho náměstek Vladislav Husák proto chtějí ve čtvrtek o situaci hovořit přímo na místě se starosty. Na Šluknovsko se chce koncem týdne vypravit i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Policisté z Prahy posílí kolegy z krajských ředitelství Libereckého a Ústeckého kraje, s kriminalisty z těchto ředitelství mají navíc při vyšetřování extremistických projevů spolupracovat detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).
„Výkon služby bude posílen v uvedených oblastech v odpoledních a nočních hodinách, a to každý den až do odvolání. Policisté speciální pořádkové jednotky budou rozděleni do šesti hlídkových skupin. Každá skupina bude složena z osmi pořádkových policistů. Dvě hlídkové skupiny policistů budou působit v Novém Boru a Rumburku. Jedna hlídková skupina bude umístěna ve Šluknově a Varnsdorfu. Policisté budou působit především k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v rizikových lokalitách,“ uvedla mluvčí policejního prezidenta Pavla Kopecká. „Měla by to pro nás být velká pomoc,“ reagoval na rozhodnutí prezidia děčínský policejní mluvčí Vojtěch Haňka.
Premiér Petr Nečas (ODS) uložil ministrovi vnitra Janu Kubicemu a policejnímu prezidentovi Petru Lessymu, aby „zásadním způsobem“ a za pomoci policejních posil řešili bezpečnostní situaci v severních Čechách, kde vzrůstá napětí mezi Romy a dalšími obyvateli. „Předseda vlády jednoznačně řekl, že zajištění klidu a bezpečnosti v tomto regionu nemá kladeny žádné rozpočtové nebo personální limity a policie má v případě potřeby výrazným způsobem posílit své stavy v tomto regionu,“ uvedl po zasedání Bezpečnostní rady státu mluvčí vlády Jan Osúch. Případné posily budou podle něj „rozpočtově zajištěny“. Těžkooděnci jsou ale jen krátkodobé řešení, o dlouhodobém chtějí jednat vláda, policie i starostové v nejbližších dnech.
Napětí mezi starousedlíky a Romy ve Šluknovském výběžku a jeho okolí se totiž v poslední době stupňuje. Podle místních do oblasti sestěhovávají realitní kanceláře nepřizpůsobivé z jiných částí Česka. Situaci vyhrotily dva incidenty ze srpna: nejdřív zaútočila skupina pěti Romů mačetami na osazenstvo herny v Novém Boru na Českolipsku, o 14 dnů později potom v Rumburku zaútočila skupina až 20 Romů na mnohem menší skupinku lidí. Celkem čtyři napadení z obou útoků skončili se zraněními v nemocnici. Záhy poté se objevily obavy z možné odvety místních či nacionalistů.
Agentura pro Romy zůstane v oblasti i nadále
Kvůli nedávným incidentům také v oblasti zůstane Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ta na Šluknovsku působí od roku 2008 a původně se počítalo s tím, že po třech letech skončí. Teď chce ale podporovat posílení počtu terénních pracovníků a projekty prodloužit minimálně do konce příštího roku. Kvůli bezpečnostní situaci budeme vstupovat do jednání starostů s ministerstvem vnitra," řekl mluvčí agentury Václav Zeman. Je podle něj třeba tam bezpečnost zajistit.
Ruku v ruce s bezpečnostními opatřeními musí podle Zemana jít také preventivní aktivity. Agentura chce podpořit vznik nových míst pro terénní pracovníky – nyní zaměstnávají Rumburk a Šluknov po jedné pracovnici. Radnicím hodlá také poskytovat větší poradenský servis a chystá se rozjet i projekty nízkoprahového bydlení. Podle ředitele agentury Martina Šimůnka existují v kraji velké rozdíly, situace je třeba díky programům agentury lepší v Krásné Lípě či Varnsdorfu.
O tom, zda se do kraje stěhují noví Romové, agentura nemá přesné informace. Bude proto situaci analyzovat. Uvnitř regionu samého je podle Zemana velká migrace, Romové do menších obcí přicházejí z velkých severočeských měst. Podle starosty Rumburku Jaroslava Sykáčka (za ČSSD) v jedenáctitisícovém městě přibylo za poslední rok a půl 507 obyvatel, především migrací. Skutečný počet problémových přistěhovalců může být ale podle starostova odhadu dvojnásobný. Situaci připisuje podnikatelům v realitách, kteří levně koupí dům s problémovými obyvateli v dobré lokalitě, odstěhují je na periferii a prázdný dům pak prodají mnohem dráž. Podobný princip už letos popsal někdejší starosta Krupky na Teplicku, podle nějž se v jeho městě usídlili problémoví lidé z Kolína, Mladé Boleslavi či Kladna.
