Dahlgren je narcis bez empatie, řekla soudní znalkyně

Nahrávám video

U Krajského soudu v Brně pokračuje hlavní líčení s Kevinem Dahlgrenem obžalovaným ze čtyřnásobné vraždy ve čtvrti Ivanovice. Podle soudní znalkyně z oboru psychiatrie při činu netrpěl žádnou duševní chorobou. Je prý jen emočně nestabilní, impulzivní a neempatický člověk s narcistickými rysy. Kvůli tomu, že soudce chce vyslechnout ještě další svědky a znalce, odročil hlavní líčení na 19. a 20. července.

Američan Kevin Dahlgren je obžalovaný z brutální čtyřnásobné vraždy svých moravských příbuzných, ke které došlo v květnu 2013 v rodinném domě v Brně-Ivanovicích. Mladík před spravedlností utíkal, zadrželi jej okamžitě po příletu do Spojených států. Je prvním Američanem, kterého USA vydaly do Česka k trestnímu stíhání.

Podle žalobkyně Ludmily Doležalové mohla Dahlgrena k činu vést frustrace z osobního neúspěchu. „V důsledku osobnostních vlastností, spočívajících v emoční nestabilitě, narcismu, paranoie a zvýšené agresivitě v kombinaci se situačními faktory, jimiž byl tlak okolí na jeho fungování, se rozhodl usmrtit všechny členy hostitelské rodiny,“ popsala v obžalobě, která u soudu zazněla v úterý.

Dahlgren tvrdí, že se bál Rusů, a proto utekl

Samotný Dahlgren odmítl vypovídat, Američanův advokát Richard Špíšek ale nevyloučil, že v budoucnu nedojde ke změně. Před soudem tak ve středu zazněl Dahlgrenův americký výslech. V něm uvedl, že den před vraždou nemohl kvůli neklidu usnout a šel se projít na Petrov, kde se dostal do konfrontace s ruskou nebo rumunskou skupinou a utekl před ní. Přitom zaslechl, že volají jméno rodiny, u které bydlel, a to jej vylekalo.

V den činu si šel ráno zaběhat a po návratu prý našel vzkaz, že rodina odjela na výlet do Vídně, a další výhružný: „Američane, pokud jsi v Evropě, najdeme tě.“ Domníval se, že je od Rusů (či Rumunů). V pokoji pak prý našel tělo jedné z obětí, nejprve uvedl, že byl mladík mrtvý, později svou výpověď upravil na to, že ještě dýchal. Mrtvá těla prý našel i ve sklepě. Následně se sbalil a odjel do Vídně.

Při českém psychiatrickém vyšetření ale o objevení mrtvých těl nemluvil – výslovně uvedl, že ho k vraždě už šest dní před činem naváděl zprvu přátelský hlas. „Hlas ho ponižoval a selhání pro něj bylo nejhorší. Hlasu se ptal, jak zemře. Ten mu odpověděl, že slavně,“ uvedla psychiatrička Milena Zimulová. 

  • 16:37

    Obhájce Dahlgrena Richard Špíšek uvedl, že americké znalecké posudky jsou pro jeho klienta příznivější než české. "Domnívám se, že vzhledem k odbornosti zahraničních znalců by měly být brány více v potaz, i když chápu, že nejsou soudními znalci některého z krajských soudů a paní znalkyně se k nim už vyjádřila," řekl. Zmíněné odborníky chtěl také předvolat k výslechu, soud o tom dnes nerozhodl.

  • 16:33

    Při odchodu ze síně bylo na Dahlgrenovi vidět rozrušení. Popotahoval a otíral si oči. Díval se na své rodiče, vzájemně na sebe kývli a usmál se.

  • 16:26

    Soudce odročuje hlavní líčení kvůli výslechu dalších svědků a znalců. Zítřejší naplánované líčení se tak konat nebude. Soud bude pokračovat 19. a 20. července.

Kevin Dahlgren u brněnského krajského soudu
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Znalkyně: Emočně nestabilní, neempatický narcis

Trpí smíšenou poruchou osobnosti, kdy porucha osobnosti představuje odlišné pojetí toho, jak člověk cítí, jedná, myslí, jak utváří své vztahy s ostatními. Lidé se zvýrazněným narcisismem (jako je Dahlgren) se cítí být oprávnění ke všemu. Mají za to, že běžná pravidla na ně vzhledem k jejich výjimečnosti neplatí.
Milena Zimulová
soudní znalkyně v oboru psychiatrie

Právě psychiatrička Zimulová patřila mezi soudní znalce, kteří ve středu odpoledne před soudem o případu promlouvali. Dahlgrenův obhájce Richard Špíšek přikládal jejich výpovědím velký význam. „Z hlediska obhajoby mohly posudky sice dopadnout více ve prospěch mého klienta, ale byly zjištěny nějaké problémy psychického charakteru,“ podotkl. 

Ve středu dodal, že pro Dahlgrena jsou příznivější závěry amerických než českých posudků. „Mám za to, že tam jsou pochybnosti o tom, který z těch závěrů je správný,“ uvedl. Americkým posudkům ale soud nepřikládá takovou váhu. Špíšek proto navrhl vypracování revizních posudků, což ale soud odmítl. Navrhl také předvolání zahraničních odborníků, o čemž soud ještě nerozhodl.

Američtí psychiatři a psychologové dospěli k názoru, že Dahlgren trpí duševní poruchou – schizoafektivní psychózou, takže nebyl za činy zodpovědný. „S tím jsme nemohli souhlasit. Člověk v psychóze by nebyl schopný provést čin, tak jak byl proveden. Neodjel by v pořádku až na letiště,“ okomentovala posudky Zimulová.

Žádnou duševní chorobu u Dahlgrena nediagnostikovala, hovoří jen o smíšené poruše osobnosti, která mladíkovi způsobuje vnitřní tíseň a emoční nestabilitu. Strádá pocitem, že nedosáhl toho, čeho chtěl – ale zároveň má narcistický pocit výjimečnosti (přemýšlel, jestli není reinkarnací Alexandra Makedonského) a vůči lidem je odtažitý, chladný a neempatický. 

Dodala, že rozhodně netrpí retardací, jeho rozumové schopnosti jsou naopak nadprůměrné. Porucha se také projevuje sebevražednými sklony a sklony k sebepoškozování. V případě Dalgrena – dle jeho dřívějšího tvrzení – se projevovalo úvahami o sebevraždě i bitím psa v návalu agresivity. Mladík o sobě měl také uvést, že v posledních letech bral drogy a pil alkohol – o čemž se ovšem protokol FBI nijak nezmiňuje. 

Dahlgren: Slyšel jsem hlasy

Do Brna podle znalkyně odjel proto, aby své problémy vyřešil, ale dostavilo se rozčarování, že opět selhává. Situaci řešil agresivně. Vnitřní rozpor narcistního člověka, který potřebuje uznání, ale není schopný plnit cíle a vlastní selhání považuje za fatální, měl být i motivem k vraždě.

„Nevysvětlila jste dostatečně, proč jsem selhal a jak jsem selhal. Byl jsem odcizen ve své vlastní mysli, dva roky jsem s tím bojoval?“ prohlásil s tím, že psychické rysy nejsou dostatečným vysvětlením jeho problémů – a znovu zopakoval tezi, že tísnivé a trýznivé myšlenky v jeho hlavě po čase vystřídaly hlasy. „Myšlenky byly natolik temné, že je začal připisovat někomu jinému,“ reagovala Zimulová. 

Své dotazy pokládal spontánně bez předchozí domluvy s obhájcem. „Domnívám se, že je to tím, že ani on se neztotožňuje se závěry, ke kterým došla paní doktorka Zimulová,“ uvedl Špíšek.

Sexuolog Jaroslav Zvěřina, který Dahlgrena rovněž vyšetřoval, u mladíka nezjistil sadismus, konstatoval však zájem o sexuálně agresivní a sadomasochistická témata. Uvedl, že pacient netrpí sexuální deviací, ale vykazuje některé prvky fetišismu.

Kevin Dahlgren u brněnského krajského soudu
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Svědci: V den vraždy působil Dahlgren klidně

První den procesu dostali prostor svědci – sousedé, uklízečka, rodinný známý nebo přítelkyně jednoho ze zavražděných mladíků. Svědci vypovídali i ve středu. Dahlgren je poslouchal klidně, očima těkal mezi překladatelkou a soudcem nebo se díval do země.

Poštovní doručovatelka nesla v den vraždy ivanovické rodině zásilku. Zprvu nikdo neotvíral, z garáže šlo slyšet hluk, a nakonec dopisy převzal Dahlgren. Přišlo jí, že se chová přirozeně, a nezdálo se, že by byl jakkoliv nervózní. Muž, který Dahlgrena vezl v den činu na letiště ve Schwechatu, uvedl, že mladík do Vídně (odkud odletěl do USA) nijak nespěchal.

Podle jedné ze sousedek se zavražděný otec rodiny svěřil, že jejich americký známý (Dahlgren) přijel proto, že chtěl ve Spojených státech se vším skoncovat a neviděl smysl života. Sám Dahlgren v americkém výslechu uvedl, že chtěl původně do Afriky, kde by se přidal ke spolku chránícím zvířata.

Další sousedé před soudem popisovali den vraždy – prý byl z domu slyšet křik, když vstoupili dovnitř, našli v garáži kromě těla i doutnající oblečení a před ní plynovou bombu.

Jednání kromě asi osmdesátky lidí sledovali i Dahlgrenovi rodiče. Věří, že je jejich syn nevinný. „Jsme tady, protože našemu synovi naprosto věříme a chceme mu ukázat naši plnou podporu a lásku,“ řekl novinářům otec Wayne Dahlgren. Rodiče budou sledovat i další dny líčení. „Mají domluvenou i návštěvu syna ve věznici,“ sdělil advokát Richard Špíšek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 5 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 18 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.