Hořice - Českým ovocnářům se nelíbí podmínky, na základě kterých mohou používat chemické postřiky. Říkají, že pravidla pro ně jsou přísnější než pro jejich kolegy z jiných členských zemí Evropské unie. Když ovocnář Petr Kareš z Hořicka vyjede do sadu s postřikem, který by měl chránit jablka v době skladování před nejrůznějšími chorobami, tak po dokončení postřiku musí ovoce nechat ještě pětatřicet dnů na stromech.
Jeho kolega ze sousedního Polska ale může sklízet už po sedmi dnech. „Je to pro nás hendikep, musíme stříkat včas a nevíme, jestli bude přípravek fungovat nebo ne,” postěžoval si Petr Kareš. Česká republika má podle Ovocnářské unie v rámci Evropy jedny z nejpřísnějších předpisů pro používání pesticidů. K čemu ale? Ptají se pěstitelé, když se pak v obchodech objevuje zboží ze zemí, kde platí jiná pravidla.
„Zhruba 90% přípravků, které jsou registrovány v České republice, mají v Polsku kratší ochranné lhůty. To není jenom v Polsku, je to i v dalších zemích,” uvedl výsledky statistik tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík a dodal: „Je to určitě nevýhoda, protože ovocnáři produkty prodávají na jednotném trhu Evropské unie”. Ministerstvo zemědělství rozdíly v podmínkách pro registraci pesticidů v jednotlivých zemích Unie potvrzuje. Změna jen tak nenastane. „Nejbližší období, kdy budou muset všechny státy EU podmínky registrace sjednotit je 30. září 2011,” uvedl termín vidiny nápravy Petr Habáň z tiskového odboru Ministerstva zemědělství.
Pěstitelé připravují informační kampaň, která má lidi přesvědčit, aby kupovali české ovoce. Využít přitom chtějí oficiálních statistik, podle kterých je česká spotřeba pesticidů na jeden hektar v porovnání s průměrem Evropské Unie zhruba na poloviční úrovni.
