Pět a půl tisíce lidí a majetek ve výši 700 milionů korun má ochránit nové protipovodňové opatření v Břeclavi. Budovat jej začali stavebníci nyní, hotové by mělo být za dva roky. Od ničivých záplav v roce 1997 vznikly v Česku už stovky staveb, které chrání obyvatele před velkou vodou. Přesto jsou ale místa, která na jejich zbudování stále čekají.
V Břeclavi sice už protipovodňové hráze mají, ukázalo se ale, že nestačí. Stavebníci je proto zvýší o 20 až 70 centimetrů, aby odolaly stoleté povodni. „Hráz, která tu je, je ve špatném stavu. Je to místo, kde se před deseti lety měla voda tendeci vylévat do obydlené části města,“ uvedl starosta Břeclavi Pavel Dominik (nez.). Dodal, že po dokončení prací se bude místním klidněji spát.
Hráze se budou zvyšovat na pěti místech, k řece tam je nutné navézt velké množství zeminy. Kvůli tomu projede Břeclaví v následujících dvou letech více kamionů a místní se musí připravit na dopravní omezení. Uzavírky ale podle Povodí Moravy nutné nebudou.
Navážená zemina ale nebude jediným stavebním materiálem. Kvůli bobrovi evropskému, který hráze ničí, budou některé z nich zpevněné ocelovými stěnami.
Dokončená stavba nebude chránit pouze obyvatele Břeclavi a jejich majetek. „Vzhledem k tomu, že voda z Dyje z našeho území odtéká na slovensko-rakouské pomezí, tak neřešíme jen protipovodňovou ochranu města Břeclav, ale i celého tohoto území,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.
Velká voda ohrožovala obyvatele Břeclavi naposledy v roce 2006. Tehdy museli lidé k břehům Dyje nosit pytle s pískem, aby se nevylila do přilehlých obydlených oblastí. Podle některých pamětníků k tomu chybělo jen několik centimetrů. Nakonec se velká voda bez větších škod rozlila do polí a lužních lesů mezi Hevlínem a Břeclaví.
- Úprava hrází v Břeclavi za 40 milionů korun patří mezi 62 protipovodňových akcí, které po celé republice financuje ministerstvo zemědělství.
Diskuse o hrázích trvají roky
Zatímco v Břeclavi čekali obyvatelé na začátek stavby protipovodňových opatření deset let, jinde s jejich výstavbou ani léta po ničivých záplavách nezačali vůbec. Například v Přerově se o hrázích debatovalo bezmála dvě desetiletí. Výstavba stěn okolo řeky Bečvy nakonec začala až letos.
V Troubkách, kde velká voda v roce 1997 zbořila polovinu domů a připravila o život devět lidí, hráz ještě stále nemají. Na řešení se obec dohodla s Povodím Moravy teprve loni. V budoucnu by ji měl před záplavami chránit šestikilometrový systém hrází.
„Je tu hodně bílých míst, kde se protipovodňová opatření za posledních 20 let nerealizovala. Netýká se to jen Břeclavi. Nedávno jsme zahájili stavbu podobných opatření v Přerově, chystáme investici v Olomouci, ale musíme se bavit i o protipovodňové ochraně Brna,“ vyjmenoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Proti velké vodě už chrání stovky staveb
Řada měst a obcí v Česku, které jsou velkou vodou ohroženy, už ale protipovodňová opatření má. Hráze na ochranu obyvatel i majetku většinou dokončili před několika lety. Zatímco v menších oblastech vyšla stavba na několik desítek milionů, ve větších pak částka přesáhla i několik miliard korun.
Proti povodním ve třech etapách
Ničivé povodně zažili lidé v Česku v novodobé historii už několikrát. Po rozsáhlých záplavách v roce 1997 začal stát systematicky pracovat na protipovodňových opatřeních na Moravě a ve východních Čechách. V první etapě výstavby vzniklo celkem 435 staveb, a to zejména v místech, která zasáhla velká voda před rokem 2000.
Později se práce soustředily zejména na stavbu hrází, pevných či mobilních stěn anebo na systém lepšího zadržování vody v krajině a bezpečnosti přehrad při povodních. Za sedm let tehdy vzniklo na českém území 387 staveb.
Nyní probíhá třetí etapa, která potrvá do roku 2019. Ta se zaměřuje především na budování poldrů a na zadržování vody v neobydlených místech. V současnosti probíhá hlavně projektová příprava jednotlivých staveb.
