Praha - Silniční Barrandovský most, který spojuje tzv. Jižní spojku s ulicí K Barrandovu, patří k nejvytíženějším komunikacím v Praze. Čtvrtý pražský přesvltavský most od jihu, který je nejrozsáhlejším mostním dílem v Praze, se stavěl od května 1978, jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, po celém mostě se mohli řidiči poprvé projet před 25 lety, 3. listopadu 1988. Tehdy se však ještě nejmenoval Barrandovský, ale most Antonína Zápotockého.
Zajímavostí je, že tento most je jedním ze dvou šikmých mostů přes Vltavu v metropoli. Úhel křížení tohoto silničního mostu s tokem Vltavy je 53 stupňů, Holešovický železniční most, často také nazývaný Železniční most pod Bulovkou, překračuje řeku pod úhlem 45 stupňů.
Snahy o přemostění v prostoru, kde nyní stojí Barrandovský most, jsou nejméně 200 let staré. Mezi Modřany a Chuchlí býval v roce 1756 lodní most, a to za doby obléhání Prahy pruským králem Fridrichem II. Myšlenka na vybudování mostu byla živá i za první republiky a na samém začátku druhé světové války existovalo na přemostění v těchto místech 21 návrhů.
Dnešní most má osm jízdních pruhů, je dlouhý 352 metrů a 40 metrů široký. Rozpětí nejdelšího pole činí 72 metrů, mostovka je ve výšce 15 metrů nad hladinou Vltavy, hloubka založení v řečišti Vltavy dosáhla až 20 metrů. Konstrukci představuje spojitý nosník o šesti polích s proměnnou výškou i šířkou.
Přípravné práce na mostě začaly již v květnu 1978, samotná výstavba mostu do zprovoznění jižní poloviny mostu trvala více než čtyři roky. Náklady na postavení Barrandovského mostu činily 483 milionů Kč.
Z architektonického hlediska zde bylo úspěšně použito pohledového betonu. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše: na pravém břehu je to Rovnováha, přezdívaná „červ dobyvatel“, na levém břehu dvě betonové mísy, zvané „hroší lázeň“ nebo „krmítko pro slony“.
V současnosti je v Praze 19 mostů přes Vltavu, z toho 12 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový.
