Předem upozorňuji, že tímto textem nemám v úmyslu namíchnout všechny ty, kteří jsou otrávení nepřicházejícím (nebo snad už proběhlým?) létem v Česku… Ale u nás v Turecku je turistická sezóna v plném proudu. Městské pláže, i hotelové soukromé pláže jsou přeplněné, moře teď uprostřed léta vypadá jako městské koupaliště. Je tu hlava na hlavě, lidé se pečou pod slunečníky a stěžují si na horko. I já si říkám, že jezdit na dovolenou do jižanských zemí v létě je tak nějak nesmysl. Ovšem, pokud nejste milovníci čtyřicetistupňových veder a vlhkosti. Právě tato kombinace je téměř vraždící.
My Středoevropané to ale zřejmě netušíme, a tak přijíždíme ve velkém. I do Turecka. Právě tato země a letoviska na jihu, v okolí centra Antalya, se stávají rok od roka i mezi Čechy stále populárnějšími. Kdybych si dovolenou do Turecka vybírala já, v červenci nebo v srpnu bych se tam za žádnou cenu nevypravovala. Květen nebo naopak září jsou ideální. A vědí to i Turci. To, co mě první rok překvapilo, teď po prvním stráveném létě v této zemi plně chápu. Kdo může, ten v období od konce května do konce září prchá z pobřežních měst a stěhuje se na své letní byty daleko do hor. Do bytečků, ve kterých není potřeba klimatizace, jezdí lidé hlavně za příjemným vánkem, který osvěžuje ve dne v noci.
Zase tak daleko se ale jezdit nemusí. Stačí vyrazit z Antalye, Side nebo Manavgatu jen několik desítek kilometrů do vnitrozemí a rázem se ocitnete uprostřed čisté přírody, v městečkách obehnaných lesy, kopci a řekami. Podhorské vesnice a města pořád čekají na objevení turisty. A nedotčené turecké hory taktéž. Vesničané jsou naopak v každé situaci připraveni pohostit a uložit každého výletníka. Právě na venkov se na léto stěhuje většina převážně starších lidí. Vzdávají se svého městského života na pobřeží moře, po kterém, pro nás možná překvapivě, celé léto vůbec netouží. Naprosto potvrzují často opakovaná slova, že člověk vždy chce to, co nemá. Turci se baví pozorováním nenabažených turistů, kteří se čvachtají v ledové vodě už začátkem května a s pobavením poznamenávají, že oni, pokud vůbec do moře v sezóně vkročí, tak to udělají, až když v něm budou plavat slupky od melounů. Což znamená, že v době, kdy dozrávají melouny, už je pro ně voda dostatečně teplá. Ideální teplota pro plavání je podle běžného Turka 28 stupňů.
I já patřím k těm cizincům, kteří si ještě na dennodenní přítomnost moře na dosah ruky nezvykli. I já mířím na pláž už v květnu a pomalu zkouším, kdy se budu moci ponořit celá. Teď už je voda teplá jako kafe a vzduch skoro nedýchatelný. Když vyjdete ráno z domu, je to jakoby se před vámi otevřela horká trouba. Ti, kteří musejí v létě zůstávat ve městech, si pomáhají alespoň klimatizací (nevzhledné krabice na balkónech a pod okny hyzdí snad všechny domy na tureckém jihu). Takže i já poslouchám své turecké kamarády a hurá za chládkem v rodném Česku!
