Po svých předchozích výrocích týkajících se údajné neefektivnosti hospodářských sankcí vůči Rusku a neustálého opakování fráze o tom, že na Ukrajině probíhá občanská válka, se prezident Zeman pustil i do kritiky českého velvyslance v Kyjevě Ivana Počucha. Konkrétně šlo o kritiku za údajný špatný přístup k českým krajanům žijícím na Ukrajině, kteří měli Zemana požádat o repatriaci do České republiky.
Poprvé se zprávy o eventuální repatriaci Čechů z Ukrajiny vyskytly v médiích už na začátku letošního roku v souvislosti s ukrajinskou revolucí. Již tehdy se začaly informace o údajných obavách české menšiny na Ukrajině objevovat v ruských médiích, která opakovaně (nejen) Zemanovy výroky využívají ke své propagandě. Samotná žádost českých rodin z Ukrajiny o repatriaci, která spustila současnou politickou přestřelku, je přitom přinejmenším velmi zvláštní a nejspíše se jedná o akci některých jednotlivců, kteří se snaží přes českého prezidenta obejít standardní komunikační kanály.
Samotné město Žytomyr, v jehož okolí žije nejvíce českých krajanů, leží zhruba 150 kilometrů na západ od Kyjeva. Nejen že je tedy velmi daleko od východoukrajinského konfliktu, ale ani v samotném Žytomyru neprobíhaly v období ukrajinské revoluce žádné výraznější nepokoje. Tím spíše nelze očekávat jakékoliv problémy na venkově. Tvrdohlavý postoj Zemana je zvláštní i vzhledem k nedávné návštěvě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Žytomyru, kde se na vlastní oči přesvědčil, že českým krajanům žádné reálné nebezpečí nehrozí.
Pochopitelně je možné, že v nastalé komplikované situaci na Ukrajině mohou někteří místní Češi cítit obavy z budoucího vývoje v zemi. To ale není důvod pro to, abychom nutně museli pořádat nějaké spektakulární repatriační akce. Přestěhovat se do České republiky je totiž již dnes pro české krajany (podobně jako třeba pro Poláky žijící na Ukrajině) mnohem snazší, než pro běžné Ukrajince. Čeští krajané obecně totiž mohou zažádat o trvalý pobyt v České republice bez toho, aniž by zde předtím nepřetržitě žili. Pokud se tedy někteří ukrajinští Češi bojí konfliktu na Ukrajině, tak mohou standardní cestou přijet do Česka a získat velmi snadno trvalý pobyt.
Celá diskuse okolo volyňských Čechů není důležitá kvůli samotným českým krajanům, ale spíše výmluvně ilustruje tradiční problémy české zahraniční politiky. Opět se projevila její dlouhodobá dvoukolejnost, kdy proti sobě stojí ministr zahraničí Zaorálek a prezident Zeman se zcela odlišnými stanovisky. Jen těžko lze soudit, jestli se ze Zemanovy strany jedná o pouhý populismus a snahu zviditelnit se nebo upřímně míněnou, ale nešťastně formulovanou snahu pomoci Čechům žijícím na Ukrajině. Nejhorší na celé situaci však je, že prezident svými výroky a činy (mezi ty poslední patří nedávná účast na konferenci na Rhodu, kde Zeman pobýval i v den státního svátku 28. září) dlouhodobě nahrává ruské propagandě, které dává do ruky nová témata, s nimiž může operovat.
