V sicilské společnosti stále existuje zřetelné rozdělení dvou paralelních světů: vnější/veřejný, kde má dominantní postavení muž, a vnitřní/rodinný, kde vládne žena. Muži pracují, chodí na passeggiaty, postávají u barů, hrají karty a provozují místní slovní politiku. Ženy vaří, uklízí, vychovávají děti, chodí do kostela a nakoupit, nejlépe ve společnosti své sousedky či příbuzné. Do baru samotná žena nevstoupí, vysedává s ručními pracemi na schodech a po setmění se uzavírá za dveřmi svého království. Chcete-li si něco domluvit nebo půjčit, obracejte se zásadně na ženu, muž vám to kladivo nebo štafle potom, co mu to bylo dovoleno, ochotně přinese, ale předá vám to přede dveřmi, veřejně. Žárlivost je stále velmi oblíbená disciplína a nezřídka je vidět i krev.
V rodinném prostředí má rozhodující slovo matka muže, pokud ta už není, přebírá tuto výsadu manželka. O tom, jak silné pouto je nejen mezi rodinami, ale i k samotné Sicílii, mě přesvědčily příběhy tzv. sicilských Belgičanů, potažmo všech emigrantů ze Sicílie. V poválečných letech nastala silná vlna emigrace za prací hlavně do Německa, Francie a Belgie (pokud se Evropy týká). Rodiny horníků ze sirných dolů, které byly postupně zavírány v jižní části Sicílie, přesídlily kolem roku 1948 do Belgie, kde se naopak mnoho nových dolů na hnědé uhlí otvíralo. Děti těchto horníků, z nichž se některé narodily už v Belgii, často kupují zpět domy svých rodičů na ostrově a nezřídka se na Sicílii provdají nebo ožení.
Takový je i příběh dvou Girolam, které jsou sestřenice – v sicilských rodinách je zvykem, že prvorozený syn se pojmenuje po dědečkovi a dcera po babičce (z otcovy strany). Takže pokud měli prarodiče deset dětí (což býval běžný počet) a v každé rodině těch dětí se narodil kluk a holka, máme tady hned deset bratranců jménem třeba Giovanni a deset sestřenic Girolam. Obě sestřenice, o kterých mluvím, se narodily v Belgii. Každé prázdniny však jezdily za příbuznými na Sicílii a tak se i stalo, že se tam jednoho dne zamilovaly a provdaly zpět na ostrov, odkud jejich děda v padesátých letech emigroval.
Léto a svátky se ve světě většinou určují podle kalendáře, na Sicílii blížící se zajímavé období poznáte podle vzrůstajícího počtu belgických, červenobílých poznávacích značek na autech.
Sex po sicilsku
Je pravdou, že muži na Sicílii dokáží být velice šarmantní a zábavní, zvláště pak když prodávají nebo vás obsluhují v restauraci. Jsou většinou příjemní, vesměs usměvaví, hbití, úslužní a zpívají. Oblíbencem mých kamarádek se stal jistý Paolo v pojízdné masně na trhu, který nám prodával grilované kuře s takovou graciézností a šarmem, že jsme se od jeho karavanu nemohly odtrhnout. A když jsme pak zjistily, že v balíčku nejsou jeho ušmiknuté prsty, což by po té rychlé kuřecí akrobacii nebylo nic divného, ale že nám tam jako bonus přidal výborné klobásky, které se zde vyrábějí ze syrového, nikoli uzeného masa, staly jsme se pravidelnými zákaznicemi. Ale přes všechno, co už bylo řečeno, si myslím, že pokud se sicilských mužů týká, neuškodí trochu osvěty.
Italové (a Siciliáni obzvlášť) jsou žhaví, energičtí, bezprostřední, spontánní, nepřehlédnutelní, vynalézaví a nekompromisní dobyvatelé ženských srdcí. Nevím, jestli to má na svědomí jižní slunce, tradice nebo národní charakter, jisté však je, že jediná ženská sukně, která se provlní ulicí, nezůstane neohodnocena, nezvážena, nezařazena a slovně nedobyta na sto způsobů. A to se, prosím, netýká jen mladých dívek do dvaceti let.
Hloučky mužů postávajících před barem či kavárnou a cumlajících malinkaté, ale příšerně silné a sladké espreso, se baví tím, že hodnotí ženy a dívky, které procházejí kolem. Ve svých úsudcích jsou přísní, nekompromisní a příšerně sprostí. Každý z těchto nudících se chlapíků dokáže barvitě popsat, co by s právě procházející ženou udělal, kdyby chtěl a mohl. Tyto halasné chlapské projevy patří k místnímu koloritu a sicilští muži tím vlastně vyjadřují jistou poklonu. Žena, na kterou na Sicílii nikdo nepokřikuje a nehvízdá, by se měla nad sebou zamyslet, určitě není něco v pořádku.
Mladý Sicilan, který mi začal velmi otevřeně dávat najevo svou náklonnost, nepřetržitě líčil mým mužským kamarádům, se kterými jsem tenkrát Sicílii navštívila, svá nikdy nekončící milostná dobrodružství. Podle řečí to byl chlapák k neudržení. Jeho zájem o mou osobu byl ovšem dáván najevo rovněž tak přímočaře, bez okolků, intenzivně a nepřetržitě. Při každé vhodné příležitosti mi šeptal do ucha, že jsem okouzlující, přitažlivá, neodolatelná, a ačkoli jsem se stále nad tím jen usmívala, musím se přiznat, že mi to celkem lichotilo a jeho ataky a nájezdy jsem odmítala velmi mírně, ale jednoznačně. Jednoho dne, po jakési slavnosti, přišel dosti posilněn alkoholem i se svými kumpány před dům, kde jsme bydleli, a vynucoval si vstup ke mně do druhého patra, někdy kolem druhé ráno. Neustále vykřikoval moje jméno, dokonce zahrál serenádu jen pro mne (z autorádia), a když ho nikdo nechtěl vpustit dveřmi, začal šplhat po fasádě na můj balkon. Já byla schovaná v pokoji a strašně si to užívala. No, představte si – parná letní sicilská noc, pod okny serenáda a za vámi se snaží dostat mladý, žhavý, zamilovaně se tvářící Sicilan. Nádhera. Po fasádě mu to nešlo, ale pak se mu nějak podařilo protlačit na schodiště a šup do mého pokojíčku. Vrhl se na mě a chtěl mě celou okamžitě a hned, protože jsem prý nádherná, úžasná, okouzlující a děsně sexy. A pak jsem udělala chybu. Řekla jsem totiž: ano, ale někdy jindy, dokončíme to všechno v úterý.
Milý Sicilan po tisícím ubezpečení, že po romantické večeři bude všechno, odešel. Od té chvíle byl jak vyměněný, chodil se svěšenou hlavou a pořád něco řešil s mými kamarády. Ti mi prozradili, že má chlapec problémy. Řekla jsem prý „ano, v úterý“, ale co všechno si asi tak představuji. Najednou si nebyl až tak jistý svými sexuálními schopnostmi a vyzvídal, co emancipovaná, rozvedená, zralá Středoevropanka očekává. Nutno říci, že mí kamarádi mu moc nepomohli, ba spíš naopak. Jeho sicilské macho způsoby mu dali pěkně sežrat: „Jo, chlapče, co sis zavařil, to si taky vyžer. To víš, taková pražská novinářka, to je pěkná síla. Tam je už velká náročnost.“ A chlapec byl den ode dne skleslejší a skleslejší. Zdálo se, že se mi dokonce i vyhýbá, a když jsme se přeci jen potkali, uhnul pohledem, rychle se rozloučil, ale rande nezrušil. Konečně tu bylo ono sexuálně podbarvené úterý. V poledne, když jsme s kamarády seděli u oběda a probírali možnosti večera, náhle vstoupil do kuchyně, půlku těla ofačovanou, a pravou ruku dokonce v sádře. Podíval se mi do očí a velice pohnutě mi sdělil, že z plánované večeře nebude nic, protože dopoledne spadl z tatínkova lešení, když mu pomáhal na stavbě. Moc bych za to nedala, ale jako bych slyšela v jeho hlase jisté ulehčení.
Takže, milé dámy, pokud budete chtít na Sicílii prožít krásné romantické chvíle, zapomeňte na slůvko „ano“. Sicilští muži jsou žhaví, energičtí, bezprostřední, spontánní, nepřehlédnutelní, vynalézaví, nekompromisní dobyvatelé ženských srdcí, ale jen proto, že slušné ženy přece vždy říkají rozhodné NE.
Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu
- Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
- Ženský svět autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181382.jpg
- Sicilští muži jsou frajeři autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181373.jpg
- Mužská věc autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1814/181369.jpg
