Z interní zprávy poradce pro lidská práva a zahraniční politiku Romana Jocha určené premiéru Nečasovi: S politováním konstatuji, že vláda odmítla můj návrh na preventivní bombardování a následné bleskové obsazení zemí, v nichž vládne polpotovský levicový režim pošlapávající svobodu a tolerující registrované partnerství (např. Vídeň). Pokud kabinet nepřijal můj návrh zdůvodnění takového útoku předpokládaným (a v minulosti úspěšně vyzkoušeným) výskytem zbraní hromadného ničení, dalším zjevným důvodem pro naši sebeobrannou akci může být existence např. antidiskriminačního zákona či volebního práva pro ženy, které se rozhodly nemít děti. Je zcela přirozeným úkolem západní civilizace hájit povinnost práva porodit (podrobnosti včetně počtu porozených dětí určí vládní vyhláška). Je mi ctí pracovat pro kabinet, který již svým složením jasně definuje postavení žen ve společnosti.
Po důkladném prostudování situace musím přesto bohužel konstatovat, že situace v oblasti lidských práv a občanských svobod v České republice je v katastrofálním vztahu a nadále neudržitelná, neboť vedle základních práv (nebýt diskriminován kvůli výši majetku a sdružovat se v Občanském institutu) nadále přes veškeré úsilí nabírají na významu práva uměle udržovaná elitářskými levicovými uskupeními typu Evropská unie (nebýt diskriminován kvůli barvě pleti či sexuální orientaci a sdružovat se v odborech).
Domnívám se, že situace již dosáhla bodu, v němž bude nezbytné přijmout příslušná opatření. Jak jsem již uvedl ve svých starších textech, „zánik civilizace může přijít i v podobě její vnitřní disintegrace, totiž opuštěním civilizačních hodnot a ctností ve prospěch volného průchodu choutkám a vášním. Za těchto okolností by gentlemani neměli jinou možnost, než odmítnout demokracii, opět převzít vládu do svých rukou a pokusit se v praxi slovem a skutkem obhájit svobodu a existenci západní civilizace. Jinými slovy, nastolit pravicový autoritativní režim.“
Pro příští měsíce proto navrhuji následující postup: vznik skupiny loajálních heterosexuálních důstojníků podřízených přímo Úřadu vlády, vytvoření seznamů nejnebezpečnějších anarchistů, socialistů, ekologistů, liberálů, feministek, humanrightistů a dalších nepřátel civilizace, obsazení televizního vysílače Cukrák a útok na bodák. V takovém boji jsem ochoten nasadit i život nebo o tom napsat článek.
(texty z blogu Jindřicha Šídla publikuje pravidelně týdeník Respekt)
