Když organizátoři letošního florbalového mistrovství světa vymysleli doprovodnou soutěž v podobě volby nejhezčí české hráčky, zřejmě netušili, jaký rozruch tím způsobí. Skandinávská média se totiž akce chytla a dost jí sepsula. Hlavní argument: sexismus. Potom to šlo ráz na ráz. Přidaly se hráčky švédské reprezentace, s komentářem přispěchal i předseda Mezinárodní florbalové federace a přípravný tým kolem šampionátu musel pozměnit své plány.
„Je to směšné, vůbec to nesouvisí s florbalem,“ uvedla třeba florbalová hvězda Emelie Lindströmová. „O té akci jsem nevěděl a nestojíme za ní. Přijde mi velmi zvláštní a mám potíže vidět v ní propojení se sportem,“ přidal se šéf federace Tomas Eriksson. A tak korunovace nakonec proběhla jen před kamerou ČT a moc velký humbuk se kolem ní nedělal.
„Chtěli jsme poukázat na to, že florbalistky jsou přitažlivé dívky. Nemáme zájem mistrovství světa vulgarizovat,“ řekl organizátor ankety David Podhráský. České hráčky mají pro rozruch lakonické vysvětlení: Švédky prostě naštvalo, že kolem florbalu nejsou v něčem první. Prezident domácí florbalové unie bere kauzu s nadhledem. „Otázka české florbalové miss se dokonce dostala na stůl výkonného výboru Mezinárodní florbalové federace, kde ji drtivá většina jeho členů vyhodnotila jako povedenou akci,“ uvedl Filip Šuman.
Shodou okolností se podobný spor nedávno rozhořel na Univerzitě Karlově. Iniciativa Za Karlovku bez sexismu tam protestovala proti pořádání miss na akademické půdě. Na univerzitě byl ovšem rozdíl v tom, že se ryze komerční produkt spojuje se jménem veřejné, úctyhodné instituce.
Osobně mě na podobných soutěžích nejvíce baví, jak v nich dívky vysvětlují svou účast. Všimněte si, že téměř vždycky shodí vinu za přihlášku na někoho jiného. „Neříkám, že se mi to nelíbí, ale přihlásil mě kamarád mého prastrýce ze třetího kolene,“ mohla by znít univerzální jejich odpověď.
Florbal se sice dnes běžně hraje na všech školách, Česká televize vysílá přímé přenosy z extraligy a různých turnajů a třeba na letošní superfinále přišlo více než deset tisíc diváků. I tak byl ale tento sport brán s jistou dávkou přezíravosti, tiše se odvolávající na v domácích podmínkách stále amatérskou záležitost s holí a míčkem z plastu.
Jenže je to sport nadmíru oblíbený a po třech světových šampionátech v Česku se dá říct, že se alespoň v očích části veřejnosti mohl etablovat jako alternativa ke klasice v podobě hokeje, fotbalu či basketbalu. Soutěž o nejhezčí florbalistku byl prostředek, jak toho dosáhnout. A to se snad povedlo.
