Co si myslí izraelský premiér Netanjahu

Tak zase nevím kudy kam. Už jsem si myslela, že po vraždách v redakci Charlie Hebdo a Super Kosher obchodě v Paříži je všechno dost jasné. Jsou evropské země s velkou muslimskou menšinou, kde existuje podhoubí extrémního islámu, proti kterému je třeba bojovat. A že v těchto zemích to mají Židé těžší, protože oficiální (a správné) stanovisko je: musíme respektovat miliony našich umírněných a tolerantních muslimů, nedá se nic dělat, ale budeme vás hlídat.

Kde? Všude
Budeme v synagogách, na hřbitovech, ve školách a školkách, supermarketech, na svatbách a na pohřbech, na ulici a v muzeu (to je neúplný seznam atentátů a útoků na Židy v Evropě). Postavíme vám policisty a vojáky, nainstalujeme kamery a budeme vám vděční, když si na vlastní účet zorganizujete ochranku. Nejlíp složenou ze záložníků izraelské armády, kteří se chtějí vyvětrat z Izraele a trochu si užít evropskou pohodu.

A pak jsou země, kde si není třeba dělat starosti. Jako například Dánsko. Země, která je vždycky v čele žebříčku států, ve kterých se žije nejlíp. Země, která zachránila své Židy před holocaustem, která se fantasticky stará o své přistěhovalce, i o ty muslimské. V Dánsku se mají všichni líp, bez rozdílu. Anebo je možné, že i v tom ideálním Dánsku je něco shnilého? Protože snad někdo přehlédl, že podle vlastních údajů, má Dánsko nejvíc džihádistů v Sýrii v poměru k počtu obyvatel. Na druhém místě je ještě jedna oáza blahobytu, Belgie.

Balit kufry?
Tak co z toho plyne? Jsou dvě možnosti, a žádná není ideální. Je možné pokračovat, jako kdyby se nic moc nedělo a doufat, že to přejde. Protože celý svět je ohrožován muslimskými extremisty a člověk si nevybere. Jenže nedá se nic dělat, Židé jsou na tom hůř. Protože nikdo si zatím nemyslí, že je třeba postavit policii před každý kostel a platit soukromou ochranku při křtinách, svatbách a pohřbech (pokud nejste koptský křesťan v Libyi, tam vám Islámský stát uřízne hlavu, ale Libye je daleko). A nikdo se v Evropě zatím nebojí nosit na krku křížek. Ve švédském Malmö se vydal novinář do ulic s Davidovou hvězdou a jarmulkou. Podívejte se na internet, kolikrát byl napadený. Podobný experiment udělal francouzský novinář, výsledek byl stejný.

Existuje druhá možnost, sbalit kufry a emigrovat do Izraele. To je to, co si myslí izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Po atentátu v Kodani vyzval všechny evropské Židy (a to ještě nevěděl o znesvěcení židovského hřbitova v Paříži), aby se kvůli své bezpečnosti vystěhovali do Izraele. „Židé jsou znovu vražděni proto, že jsou Židé. Tato vlna útoků bude pokračovat, stejně jako vražedné antisemitské útoky. Židé si zaslouží bezpečí v každé zemi, ale my říkáme našim bratrům a sestrám, že jejich domovem je Izrael.“

Podobně se Netanjahu vyjádřil před měsícem po atentátech v Paříži. Dostal za to studenou sprchu jak od prezidenta Hollanda, tak od vedení židovských obcí. Také hlavní dánský rabín Jair Melchior, který je mimochodem izraelský občan a působí v Dánsku jenom dočasně, prohlásil, že teror nesmí být důvodem emigrace do Izraele. Jeho poselství je jasné: Evropa je domovem. A tím také zůstane. Už jenom proto, že ani Izrael není ideální, co se týče bezpečnosti. A to nemluvě o životní úrovni.

Benjamin Netanjahu v Paříži
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/FRANCOIS MORI

Ráda bych věřila, a snažím se věřit, že islámský teror nakonec prohraje. Že to demokratický, tolerantní a humanistický svět nějak vyřeší. Ale skutečnost je taková, že na to zatím není žádný recept.

Jak jsem řekla na začátku, nevím kudy kam…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...