O tom, jak je tomu s mírumilovností islámu, poskytuje nejlepší přehled zpravodajství z Iráku. Téměř každý den odtamtud zavane brutální středověk. V pondělí přišla zpráva o masakru téměř šedesáti lidí (z toho čtyřiceti šesti věřících) v syrskokatolickém chrámu v Bagdádu. V úterý následovala další o zavraždění nejméně šedesáti tří Iráčanů na šíitských bagdádských předměstích. Jednou jsou cílem bombových atentátů většinoví sunnité, podruhé menšinoví šíité a potřetí iráčtí křesťané. Jednou útočí milice šíitského duchovního Muktady Sadra, jindy radikální protišíitští sunnité a do třetice teroristé tzv. Islámského státu v Iráku (ISI), neboli irácké odnože al-Káidy. Ti zaútočili na kostel zasvěcený Panně Marii v „bohulibém“ úmyslu „vyhladit irácké křesťany“ nebudou-li do čtyřiceti osmi hodin propuštěny dvě ženy z egyptských koptských klášterů a spolubojovníci ISI z iráckých vězení.
Co si mohou dovolit jen islamisté
Absurditu ultimáta vražedného komanda podtrhuje fakt, že obě Egypťanky jsou manželkami koptských kněží; údajně konvertovaly k islámu a jsou prý zadržovány v koptské komunitě. Sebevražední bojovníci za „Islámský stát v Iráku“ ozbrojení samopaly, granáty a vestami s výbušninami nejprve zaútočili na burzu v bagdádské čtvrti Karráda, kde zabili několik lidí. Pak vtrhli do katolické katedrály uprostřed mše svaté, zastřelili dva katolické kněze a sto dvaceti rukojmím pohrozili smrtí. Ještě před zásahem iráckých bezpečnostních jednotek hodili granát na sedm věřících, kteří se snažili utéct. Při zásahu policie jeden z teroristů odpálil výbušninu na svém těle. „Byl to hrozný pohled,“ uvedl policejní důstojník Hussain Nahidh, který v kostele zasahoval. „Sebevražedné vesty byly naplněny tak, aby zabily co nejvíce lidí. Sanitky pak do nemocnic odvážely hodně lidí bez nohou nebo rukou,“ dodal. Také další svědci popsali děsivý obraz prostoru plného mrtvol, utrhaných údů a lidských tkání rozptýlených vysoko na stěnách kostela.
„Jde o neslýchaný zločin, masovou vraždu nevinných lidí, kteří se právě modlili,“ řekl patriarcha chaldejských katolíků v Iráku, kardinál Emanuel III Delly. Zároveň vyzval křesťany, aby zemi neopouštěli a požádal o garanci jejich bezpečnosti. Křesťanská komunita v Iráku, která je jednou z nejstarších na světě, čelí v důsledku sektářského násilí bezprecedentnímu exodu. Jen v posledních sedmi letech emigrovalo do zahraničí přes tři sta tisíc věřících. Ačkoliv bagdádská policie část atentátníků na místě masakru zneškodnila a část zatkla, ISI pohrozila dalším terorem. „Ultimátum vypršelo, a v důsledku toho jsou všechna křesťanská střediska, organizace, instituce, vůdci i věřící legitimními cíli bojovníků svaté války všude, kde je bude možné zasáhnout,“ stojí v prohlášení, které ISI zveřejnila na internetu
Nevyhlášená „svatá válka“ pokračuje řadu let například i v Indonésii. Podle Indonéského fóra pro křesťanskou komunikaci bylo za poslední desetiletí radikálními islamisty napadeno kolem sedmi set katolických a protestantských kostelů zvláště v diecézích Jakarta, Bandung a Bogor. Jen v letošním říjnu se stala terčem útoku jedna katolická farnost, druhé bylo útokem vyhrožováno a jeden protestantský kostel byl vypálen. A právě před pěti lety došlo k nejbestiálnějšímu zločinu, když islámští fanatici v Poso v provincii Sulawesi uřízli hlavy třem indonéským školačkám – patnáctileté Idě Yarni Sambue, patnáctileté Theresii Morangke a devatenáctileté Alfitě Polivo. Jejich jediným proviněním byla příslušnost ke křesťanské církvi. Vrazi svůj čin prohlásili za „akt charity“. Na igelitové pytle s uříznutými hlavami umístili nápis, že stejně dopadne „sto a více křesťanských hlav, dospívajících nebo dospělých, mužských nebo ženských, krev musí být splacena krví, duše duší, hlava hlavou“.
Mají křesťané přijmout hozenou rukavici a odpovědět stejnou mincí? Mají podle zásady oko za oko, zub za zub, vystřílet nějakou mešitu, nebo „legitimně“ podříznout pár muslimských školaček? To by bylo řevu, a to nejen z islámské strany! Zatímco Západ už jen tupě přijímá zprávy o nových a nových muslimských zvěrstvech, islámští bojovníci za světový chalífát a vyznavači práva šaríja si na mnoha místech světa dovolují stále víc. Nikdo na to adekvátně nereaguje. Protože to, co si dovolují islámští teroristé, si v křesťanském provedení nikdo ani v nejšílenějším snu nedokáže představit.