Čeština před kamerou (35) aneb O holokaustu a moderátorovi

Přečkali jsme cunami, teď jsme přišli s holocaustem. A opět prý chybně. Dokonce se o tom psalo i v televizním týdeníku. Divák obvinil veřejnoprávní televizi z toho, že vybírá koncesionářské poplatky, a není schopna podívat se do slovníku, jak se píše holokaust. Chtěl-li bych být jízlivý a existovala-li by byť jen nějaká souvztažnost mezi řádným placením koncese a počtem zakoupených slovníků v Redakci zpravodajství, pak bych musel konstatovat, že vybrané peníze šly i na nákup právě těchto knih. Ale k věci.

Slovo holokaust se píše v češtině opravdu tak, jak se vyslovuje, a vyslovovat se může i jako holokóst. Znamená masové vyvražďování Židů během druhé světové války a jeho význam se dnes rozšířil na jakoukoli genocidu, a tedy dá se užít všude tam, kde musíme mluvit o vyhlazování nějakého etnika. Přišlo k nám z britských ostrovů a úzce souvisí s latinským holocaustum. To latina užívá pro označení zápalné oběti. Původ však hledejme ve staré řečtině, v níž složenina holokaútoma vyjadřuje pomocí dvou slovních základů víceméně totéž co latinský holokaust. První základ (hólos) přeložíme jako celý, úplný; kalo pak jako spaluju. A tedy vlastně spalování celku. Holo najdete i v jiných slovech: holografie, hologram, hologamie. Pro ty vtipné bych rád dodal, že třeba holomek, holoubek, holobyt… to je opravdu už něco jiného… a stejně tak i dát někomu na holou patří někam úplně jinam.

Některé slovanské jazyky znaly slovo celoval - tedy takový způsob oběti, při které se zabité zvíře spálí celé (a je pak dáno jako ona oběť). Dnešní čeština však s tímto slovem nepočítá (v Českém národním korpusu jsem ho našel třikrát).

A proč ten český přepis s -c? Inu proto, že právě ta česká podoba hned napoví, jak tohle cizí slovo vyslovit. Volíme raději v těchto případech právě českou transkripci před anglickou. V 70. letech se i firma Mitsubishi přepisovala jako Micubiši. Tak daleko bychom nešli, protože jde o firemní logo. Snad můžu zopakovat, že při ověřování, zda automobilku Huyndai máme vyslovovat jako hjundaj nebo jundaj, jsem se dozvěděl, že opravdová původní korejská výslovnost je čondaj nebo čundaj. Zůstali jsme tedy u osvědčeného hjundaj; a ani ve snu nikoho z nás nenapadlo psát čondaj, čundaj, ba dokonce ani hjundaj.

Na závěr úplně něco jiného. Ti, kteří čtou zprávy, nejsou hlasatelé. Česká televize zrušila místa televizních hlasatelů už vloni. Máte-li na mysli ty, kteří vám prezentují to, co jsme pro vás připravili ve Zprávách, Událostech, Večerníku…, pak to jsou moderátoři. Slovo má svůj původ v latinském moderaci = mírnit, řídit, krotit a to je úkolem každého moderátora. Vést diskuzi od něčeho k něčemu nebo někam, krotit její účastníky a naplňovat ony pověstné čtyři konverzační maximy, které by nám měly zaručit jakousi komunikační úspěšnost. O nich třeba příště nebo někdy jindy. Dnes se význam slova moderátor uzuálně rozšířil i na ty, kteří nejen usměrňují debatu, ale „moderují zprávy”. A to nejsou ani hlasatelé, a už vůbec ne konferenciéři - to je jedno ze slov, které se v současné češtině odsouvá na okraj slovní zásoby. V korpusu je zastoupeno (nebo jeho odvozeniny) jen 104x. Takže prosím… moderátoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.